Každá z nás je někdy „nafrněná“

Každá z nás je někdy „nafrněná“

… každá z nás je někdy trošku „nafrněná“  a tak trochu kráva,… tohle mě při čtení pozvánky na welcome víkend nově otevíraného salonu Jinový svět moc pobavilo a inspirovalo zároveň.

Před pár lety bych se tomu bránila, ale teď jsem byla moc vděčná, že to Hanka napsala. Je to svatá pravda a čím dřív si ji uvědomíme, tím líp pro nás :)))

Každá jsme nafrněná někdy jindy a svým vlastním způsobem. Ale už při čtení nadpisu a následujících řádků vám určitě vyvstalo pár vzpomínek, které to jen potvrzují, což? :)))

Já jsem si vzpomněla na období asi před 3 lety, kdy jsem posílala svůj životopis do Firmy 2.0, kde jsem chtěla získat pozici affiliate manažerky. Ke kolonce vlastností a dovedností jsem vypsala asi 20 dokonalých superlativ a šla jsem je přečíst mému parnerovi. Trpělivě poslouchal a po mém nekončícím výčtu mi řekl: “nezapomeň tam napsat, že jsi hlavně skromná” 😀 Haha, zasmála jsem se a došlo mi, že jsem asi trochu nafrněná :))) Ale bez téhle nafrněnosti bych se o sobě nedozvěděla tolik úžasných věcí 😀

Každá máme k dispozici paletu všech dobrých i špatných vlastností a je jen na nás, jaké budeme používat a v jaké míře. Má to ALE. A to ale je, že sice si můžeme vybírat, ale musíme si vybrat trošku i od těch na prvních pohled negativních nebo stinných. Jako pepř netvoří základ jídla, ale výborně ho dochutí , tak je někdy potřeba být trošku nafrněná a tak trochu kráva… i když to není základ vaší osobnosti :)))

Ne všechno musí být hned problém, se kterým musíme běžet k terapeutovi nebo na koučování. Občas je normální být nenormální :)) Hlavně ať jsme šťastné a spokojené samy se sebou 🙂

Krásné léto! Zlata

PS. Udělejte si 15.-17.7. čas a přijdete oslavit otevření Jinového světa! Mužete přijít  na všechny 3 dny nebo jen na jeden den nebo jen na jeden program. Je to na vás, jak se vám to bude hodit. Já tam budu taky (v pátek a v neděli).

PROČ?! Prostě proto. Tečka.

PROČ?! Prostě proto. Tečka.

Jak začít tenhle článek. Přijde mi, že ať se snažím, jak se snažím, moc mi to nejde… Chci psát články a chci v tom být dobrá, ale buď jsem nějak zaseknutá, nebo nemám talent. I když by to s talentem byla určitá výhoda, tak bez něj to nemusí být zase tak velká překážka, kterou bych přece nezvládla. Člověk musí být ochoten občas podstoupit pár neúspěchů, aby se naučil, co a jak udělat příště líp. Je jasné, že každý článek piluje mojí dovednost napsat další. Lepší. Povedenější. Čtivější. Tak PROČ bych se nechala odradit hned u první věty??! Že okamžitě nevím, jak bych svoje téma uvedla?? To přece neznamená, že mám hned končit a zlobit se na sebe, že neumím psát články….!!!

Tenhle úvod je docela použitelný, protože mi krásně uvedl to, o čem chci psát. A to je otázka proč, otázka zdůvodnění za každým naším rozhodnutím. Proč jsem se nenechala odradit u prvního řádku? Proč píšu dál? Můj důvod jste si už v úvodu přečetli a možná vám připadal hloupý nebo pomatený, nebo naopak logický nebo doplňte sami :))) . A proto o tom píšu.

Naše důvody nemusí všichni chápat, ne všem budou připadat dostatečné nebo vhodné. Na otázku proč si máme odpovídat především my sami a v první řadě NÁM samotným musí dávat naše odpověď smysl.

Já se často sama sebe ptám PROČ – hlavně když mám negativní pocity – protože pak to pochopím a většinou se mi okamžitě uleví nebo najdu řešení.

Ale když se mě někdo jiný zeptá PROČ – jsem opatrná. Vím, že když můj důvod nepochopí, bude mě akorát nahlodávat tím, že ho bude znevažovat. Moje odpověď adresovaná druhým lidem na otázku proč je … PROSTĚ PROTO. Tečka. Žádné vysvětlování, žádné zdůvodňování, žádné pochybnosti.

Sami vycítíte, kdy odpovíte a o své proč se podělíte a kdy je to naprosto zbytečné :)))

Krásný nový svěží červen! Užívejte! Zlata