Jak se o sobě dozvědět zajímavé věci? Říct si o zpětnou vazbu!

Jak se o sobě dozvědět zajímavé věci? Říct si o zpětnou vazbu!

Máte rádi zpětnou vazbu? Já teda moc ne 😀 hlavně tu negativní ne. Jsem lev a jestli znáte lvy, víte, že potřebují neustále pochvaly.

Ale na druhou stranu vím, že zpětná vazba je moc a moc důležitá. Já bych rozdělila 2 hlavní zpětné vazby, které pro nás mohou mít velký dopad a cenné pohledy pro náš další růst.

 

ZPĚTNÁ VAZBA NA VAŠÍ PRÁCI

První zpětná vazba se týká naší práce, tvorby. Většinou vychází od někoho nadřízeného nebo zkušenějšího. Může být i nevyžádaná. Prezentujete svůj výtvor (článek, obraz, organizaci rodinné oslavy, nebo upečený koláč ) a někdo vaší práci začne hodnotit. A tady zbystřete. Tahle zpětná vazba má většinou 2 dopady a je buď :

 

  • ZBYTEČNÁ – máte pocit, jako by vám někdo otloukal něco o hlavu, většinou má zahanbující tón, sice ctižádostivý obsah, ale je nepřesná a odsuzující, z takové zpětná vazby si nic nevezmete

nebo

  • UŽITEČNÁ – cítíte se po ní dobře, i když upozorňovala na nedostatky. Dotyčný totiž dával jasnou a přesnou kritiku, používal popisná slova, místo hodnotících. Tato kritika vám přinese pocit vnitřní úlevy. Oddechnete si slovy “JO AHA… tohle bylo špatně… “

 

Myslím, že každý z nás to už někdy zažil, že někdy se cítil jak zbitý pes a naprosto neprávem, když mu někdo vytýkal onou zbytečnou zpětnou vazbou.  A naopak  někdy se dozvěděl tolik cenných informací, které se dají zlepšit a celé dílo zkvalitnit, protože to byla zpětná vazba užitečná.

 

ZPĚTNÁ VAZBA „JEN TAK“

Druhá zpětná vazba probíhá tak, že napíšete svým známým, přátelům, partnerovi, rodině, aby vám napsali 3 věci, které na vás mají nejraději a 3 věci, které na vás mají nejmíň rádi. Doporučuju oslovit alespoň 10 lidí, ať máte větší vypovídající vzorek.

Pokud nevíte, jak své blízké oslovit, řekněte jim, že děláte cvičení z úkoly z jedné knihy a zpětná vazba je jedním z nich (a nebudete lhát, tento úkol je z knihy Debbie Ford, Temná stránka hledačů světla) a klidně jizměkčete na negativní a pozitivní (pokud by pro vás slovní spojení co na vás (ne)mají nejraději bylo až moc)

K čemu je tato zpětná vazba dobrá?

  • zjistíte, co vysíláte a jak na lidi působíte,
  • dostanou se k vám nové úhly pohledu, které možná neznáte,
  • pokud někdo nenapíše co se mu nelíbí, možná si uvědomíte, že nemáte tak hluboký vztah, když dotyčný neví negativní zpětnou vazbu
  • pozitivní zpětné vazby vám udělají veeelkou radost 😀
  • negativní vás minimálně přiměje k zamyšlení…

 

Hodně úspěchů na vaší cestě. Zlata 

 

PS. Zajímá vás, co jsem dostala já za zpětné vazby?

 

Tak nejdřív pozitiva 😀

  • umíš říct promiň (to mě od mojí mladší ségry úplně dostalo)
  • sálá z tebe obrovský množství energie a chuti do života, které jsi schopna šířit mezi lidi kolem sebe
  • jsi schopná propojovat byznys s vesmírem 
  • skvělý smysl pro pořádek a nastavení pravidel
  • myslíš na druhé a chceš jim dělat radosti jen tak
  • nejraději mám na tobě, že mohu být sám sebou když jsme spolu
  • že o sebe pečuješ

 

A teď….. negativa…. ale pšššt 😀

  • někdy ti človek něco říká a ty neposloucháš
  • když se naskytne nějaký problém/konflikt poměrně rychle vybouchneš
  • mít i trochu focus
  • pocit nadřazenosti, nedostupnosti
  • občas nafrněná (tak já na tom zapracuju asi tady:))
  • mohla by ses víc uvolnit 
  • prudíš s čárkama a přitom sama používáš výrazy, které nejsou česky spravně

 

Dankešen za poroznost a epesní dny moji drazí! Z.

Příběh o poděsovi. S dobrým koncem.

Příběh o poděsovi. S dobrým koncem.

Měla jsem pocit, jakoby přede mnou stála česká Louise L. Hay. Moudrá, silná, laskavá žena, která toho ví opravdu, ale opravdu hodně. Fakt, že byla o dost starší než já, jí na důvěryhodnosti ještě přidával. Přišlo mi, že je zkušená, znalá, a že má vše zažité a ví, o čem mluví. Byla jsem unešená. Konečně jsem poznala někoho, kdo je opravdu obdivuhodný!!!

 

Střih a o několik měsíců později….

 

Sedím a přemýšlím, kdy to obrovské nadšení opadlo. Někdo, koho jsem dříve obdivovala a mluvila o něm úplně všude, se stal někým, kdo mě nepřestával překvapovat (negativně). Možná jsem se nechala učarovat prvním dojmem, který byl líbezný. Byla v něm slova. A to byl asi ten kámen úrazu. Protože když pak máte možnost být s někým často a dlouho v kontaktu, tak prohlédnete, nakolik jsou ta slova pravdivá.

Velice oceňuji, když lidem ladí jejich slova k jejich činům 😀 Pak jim to moooc sluší. Ale když je tam rozpor??

 

Možná to znáte…

 

Když se někdo honosí, že několik let nejí maso, ale přitom ho co víkend vidíte, jak si na něm s gustem a bez okolků pochutnává.

Když někdo mluví sprostě o člověku, který si dovolil říct svůj názor a vy přitom víte, že často promlouvá lidem do duše o bezpodmínečné lásce a respektu.

Když někdo opakovaně zruší plány a dohody, ale přitom tvrdí, jak je zodpovědný.

Když někdo chodí pozdě a “omlouvá” to slovy, že si před ním auto v obci dovolilo jet padesátkou!!!

Když někdo nedodržuje dohody a přitom říká, jak je spolehlivý. Než si s ním plácnete, mluví o poměrně jasných podmínkách, které pak změní podle své libosti a vám ještě vynadá, že si stěžujete, že to je jinak, než jak jste se domluvili.

Když někdo v jednom kole mluví o sobě, ale zároveň vám chce předat rady do života, i když vás vůbec nepustil ke slovu a i když jste se ho o to neprosili.

Když někdo shazuje systém, ale sám nesnese kritiku ani rebely, které připomínají, že i tady není vše ok.

Když někdo potřebuje neustálý souhlas a pochlebování, ale přitom věčně opakuje, jak s ním jeho ego nikdy necloumá.

 

Bylo pro mě úlevné zjištění, když jsem jednou zcela náhodou četla knihu od Julie Cameron, Umělcova cesta, kde jsem narazila na kapitolu o tzv. poděsech. Takže žádná česká Louise L. Hay… ale já mám tu čest s poděsem 😀 Ahaaaa…. konečně se to všechno vysvětluje.

 

Níže uvádím pár poznámek z této knihy a ta podobnost s výše uvedenými příklady je opravdu výmluvná:

Poděs miluje divadlo. Jestliže se mu naskytne možnost ho rozehrát, přidělí si hlavní roli. Všichni kolem mu budou dělat “křoví”, budou mu přihrávat a jejich vstupy a odchody se budou řídit podle poděsových (úděsných) vrtochů. Někteří ze skutečně nejdestruktivnějších poděsů, jaké jsem poznala, jsou samotní slavní umělci. Jsou to takoví umělci, kteří nám ostatním spílají. Dosahují často nadživotní velikosti, a to tím, že stravují životní síly všech kolem sebe…….

 

… všichni ho obcházejí po špičkách a předstírají že jeho nadměrné ego a z něj vyplývající požadavky jsou v normě.

 

Poděsové:

porušují dohody a nedodržují domluvené termíny,

očekávají zvláštní zacházení,

utrácejí váš čas a peníze,

jsou odborníci na obviňování,

vytvářejí dramatické situace – ovšem jen zřídka tam, kde je to namístě,

nesnášejí časové plány – s výjimkou svých vlastních,

nesnášejí řád a chaos slouží jejich účelům.

 

A nečekané na závěr :))

Poděsové popírají, že jsou poděsové.

 

Ano, každý z nás má spoustu slabých stránek a tím pádem potenciál někoho zklamat. Rozdíl mezi poděsem a nepoděsem je ale ten, že nepoděs má sebereflexi, umí se omluvit, je ochotný hledat nápravu, ocení laskavý a přímý rozhovor, vidí aspoň někdy přínos druhých a je ochoten se férově podělit.

 

Příběh pokračuje. Je na čase přijmout zodpovědnost a poděkovat.

Sama jsem nedávala vždy úplnou zpětnou vazbu a přikládala tak polínka do ohně. Poděsa totiž nevědomky podporujeme, když mu včas neřekneme, co si myslíme a cítíme, čímž mu umožňujeme, aby zkoušel naše hranice.

Ale má to i druhou stranu. Právě díky zkušenosti s poděsem jsem si odnesla cenné poklady:

Navázala jsem nová přátelství, některá díky tomu upevnila.

Pochopila jsem, že slovo inspirace nemusí být nutně v pozitivním slova smyslu.

Moje síla a hodnoty prošly zkouškou ohně.

Stojím si za svým rozhodnutím, i když se ke mně nikdo jiný nepřidá a nepodpoří mě.

 

A jak si myslíte, že Julie v knize doporučuje vyřešit situaci s poděsem? Hádejte.

 

Já jsem očekávala tipy na komunikační dovednosti, laskavé manipulační techniky, diplomatické věty, které se naučím nazpaměť. Omyl!!! Julia má jedno řešení, dost radikální, ale jediné účinné. ODEJÍT. Odejít od poděsa a osvobodit se.

 

Co vy na to, hmmm…?

 

Tak já jsem vykročila a přišel projekt Jinového světa, který miluju a on miluje mě.

 

A já moc děkuju!!!

Poděsům sbohem a krásné dny přeje Zlata

 

PS. Jestli tenhle článek někomu přijde až moc…. chápu… ale protože je momentálně období konce šprtek v Čechách… tak není na co čekat 🙂 Nebudu mlčet. Pojmenovávám nahlas věci, které se mi nelíbí a které nebudu podporovat.

PPS. Kopie článku odeslána poděsovi.

 



Pracovní prostředí, které podporuje efektivitu

Pracovní prostředí, které podporuje efektivitu

Ve svém pracovní prostředí (když pracuju, vařím, nebo něco tvořím) musím vždy navodit atmosféru, která mě fokusuje a ve které se cítím dobře naladěná. Vím, že když se pustím do práce a na stole mám hordu papírů, knížek, hrníčků od čaje nebo nedejbože talíře od jídla, bude mi to neustále odvádět pozornost a budu značně neproduktivní a asi i otrávená.

Takže mám několik zásad, které když se mi podaří dodržet, daří se mi být maximálně tvořivá, dokončující, kreativní a efektivní.

1) Čistý stůl

To je pro mě základ. Když mám na stole jen to, co potřebuju k dané činnosti, jsem mnohem rychlejší a spokojenější při práci 🙂

2) Svíčka 

Pokud pracuji na důležitém projektu zapaluju svíčku. Nevím proč, ale je to můj docela nedávný zvyk, který mi dělá moc dobře a udržuje mojí pozornost a dělá z mojí práce rituál, který si zaslouží speciální přístup 🙂 

3) Mantry

Většinou k práci nemusím mít nutně ticho, takže zapínám nějakou z mých oblíbených manter >>

4) Tužka a papír na poznámky

Často se mi stane, že se mi v hlavě honí nápady, které se mi budou hodit pro další práci. Pokud si je zapíšu, přestanou mě neustálé myšlenky na to rozptylovat, protože jsem je zapsala a vím, že na ně nezapomenu.

5) Rozdělaná jen jedna práce 

Dříve jsem si myslela, že čím víc toho stihnu najednou, tím líp. Nicméně čím víc jsem těch věcí najednou dělala, došlo mi, že to je značně na úkor kvality a nakonec že ani ten čas kdovíjak neušetřím. Když dělám na jedné věci (bez vyrušování dalších), jsem mnohem efektivnější.

6) Voda po ruce, hodně piju

Mám připravenou vodu, kterou piju často. U práce u PC teda nejím, ale piju vždy 🙂 Udržuje mě to svěží a nerozptyluje mě ani hlad nebo chutě na sladký.

7) Pauzy

Nejlépe hodina práce – hodina volna, to mi vyhovuje fakt nejvíc. Zkoušela jsem i hodinu práce a půlhodina volna… a to teda nebylo úplně ono. Je to paradoxní, vypadá to, že asi moc nepracuju, ale já v tomhle rozložení udělám práce hodně a ještě stihnu o těch hodinových pauzách spoustu dalších důležitých věcí (byť ne ryze pracovních – ale  jako třeba uklidit, vzdělávat se, uvařit oběd, jít na procházku, zacvičit si,…)

 

2016 Děkujiiii a good bye ♥

2016 Děkujiiii a good bye ♥

Loni jsem touhle dobou psala stejný článekA letos tomu nebude jinak. Zhodnocení a bilancování na konci roku miluju a na mém webu rozhodně nesmí chybět.

Podělím se s vámi o výběr z mého PDFka, které btw. doporučuji taky i vám pro inspiraci a zhodnocení.

Tři lekce, které jsem se naučila
    1. Když něco chci, musím to říct – JASNĚ.
    2. Dá se fungovat i s vypnutým telefonem, který vypínám k večeru a častokrát ho nechám vypnutý i přes den (volám zpět, kdybyste mi volali, jo :D).
    3. Řád a opakovanost malých a jednoduchých kroků mají velký efekt a sílu.
Největší uvědomění roku 2016 a jak s ním dál pracuji

Uvědomění, že nemám tolik energie, kolik jsem si vždycky myslela. Jsem extra výtečná na krátké vzdálenosti, jakýkoliv projekt, který dělám, potřebuji rozdělit na menší úseky. Ale mezi těmi jednotlivými úseky potřebuju odpočívat a opravdu nepracovat 😀 Ehm……

Kdo mě nejvíc podporoval a jak
  1. Můj Pepa. V naší lásce a mojí lásce sama k sobě. Kdykoliv jsem neomaleně na adresu svého těla řekla negativní slovo, okamžitě mi to zvědomil a řekl, že mě kuchne, jestli to nepřestanu říkat :)))
  2. Janinka s Haninkou. Dodávají mi svobodu, volnost a ženskost. S nimi se cítím nejvíc sama sebou, protože jsme každá svá a říkáme si věci tak, jak jsou a spolutvoříme úžasný projekt pro ženy. 
  3. Rodina. V roce 2016 jsem od své rodiny dostala asi největší dárek, obrovskou podporu a pocit zázemí a bezpečí 
  4. Přátelé. Jakub, Jitka, Michal z Anglie, Jaruška, holky z 21tky, Kalman, je jich samozřejmě víc… ale všichni mí přátelé mi připomíná to, kým skutečně jsem a moje sny a cíle…
Tři věci/činnosti, které mi dodávaly nejvíc energie
  1. Ranní rituály. Pravidelná každodenní vděčnost, pozdrav slunci (za to děkuju Editě a jejím výzvám), čtení inspiračních knih, psaní ranních stránek, 3 minutová ranní maska z Havlíkovy přírodní apotéky.  
  2. Zdravá strava bez masa, mléka, pšenice a cukru. Když jím takhle, mám spoustu energie a čistou hlavu 🙂 a krásný tělo 😀
  3. Navonit se Chanel Allure. To se pak cítím fakt božsky.
  4. Pustila jsem se opět vydatně do koučování 🙂 a baví mě to :)) moc. Na letošní rok mám už domluveno 18 sezení.
Tři největší výzvy, které jsem překonala

Cenzurováno. Ty jsou nepublikovatelné 😀 I když možná… časem se o ně podělím 🙂

Nejoblíbenější kniha v tomto roce

Umělcova cesta

Nejoblíbenější jídlo

Beluga čočka s cuketou a slunečnicovýma semínkama (brzy přidám recept)

Zážitky, na které budu vždycky ráda vzpomínat
  1. Podzimní výlet do Panenskýho Týnce s Pepou.
  2. Podzimní 21 dní pro tvou krásu – úžasná skupina žen a úžasné spolutvoření s láskou s Janinkou a Haninkou
  3. Ditušky svatba
  4. a opět pár nepublikovatelných…
Nejoblíbenější slovo

hádejte :)))

 

Tááák, 2016 velice pěkně děkuji za všechny lekce, dary, krásné dny a osobní růst, loučím se.

A krásná, svěží a nová 2017 jsem připravena a těším se na epesní dobrodružství.

Zlata 

Prázdniny přes podzim? Jo.

Prázdniny přes podzim? Jo.

Tak koukám, že na mém webu to zeje 2 měsíce prázdnotou. Bylo toho tooolik, co se v mém životě událo, že jsem neměla čas ani pár řádků napst a tak jsem si tady udělala takové delší podzimní prázdniny 😀 

A teď v úterý, 13.12., přišla ta pravá chvíle a já usedám ke psaní. Chci vám povědět, co se všechno stalo za dobu mé nepřítomnosti tady… nebylo toho málo, takže občas budu přeskakovat, abych vás úplně nezahlcovala nebo nenudila :)))

Ke konci října byla ukončena moje spolupráce na projektech Táni Havlíčkové, která mě časově nejvíc vytěžovala. I když jsem si myslela, že si poté odpočinu, naskočila jsem do nového vlaku jménem Jinový svět, (což jste si asi mnozí všimli… 🙂 Jenže z toho se okamžitě stala taková srdcovka, že jsem v pracovním nasazení jela dál a vlastně stále jedu :)))

V Jináči (takhle zkráceně říkáme Jinovému světu) jsme opravdu nelenily. Jsme na to 3, Hanka, Janinka a já, někdy se o nás rozepíšu více. A víte co, hlavně holky, pokud to teď čtete, spolupráci s jinýma ženama vám moc doporučuju. Myslím opravdou spolupráci, kde jste si rovny a můžete si říkat věci pravdivě, narovinu a nemusíte si na nic hrát :))) Spolupráci, kde společně tvoříte, protože každá umíte něco jiného,  co dohromady tvoří něco smysluplného. Nám se to v Jináči povedlo, teď to dál rozvíjíme 🙂 Jinový svět je nejen online projekt , kde jsme vytvořily např. podpůrný emailový program 21 dní pro tvou krásu  ale jedná se také o reálné místo, kadeřnický salon a e-shop s profesionální vlasovou BIO kosmetikou a najdete ho v centru Prahy na Varšavské 22.

Já ještě za sebe zvažuju, zda budu pracovat i někde jinde. Chtěla bych se totiž opravdu nejvíc věnovat Jináči, pronájmu naší chatykoučování, které jsem zaměřila na hojnost pro ženy, protože mě baví holčičí způsoby vydělávání peněz  a to, že si ženy dokážou přitáhnout svojí vlastní hojnost, která přišla díky radosti a ne dřině. 

Taky bych si přála opět zpravidelnit svoje příspěvky tady na blogu a psát i více o zdravém životním stylu. Protože víte proč? Mě vám to děsně pohltilo. Úplně nejvíc mě baví jíst zdravě, vařit zdravě, nakupovat zdravě. Asi si říkáte zdravě…vrrr… ale to není moc dobrý… víte, mě to chutná, dá se toho tolik vykouzlit a je to taky kreativní tvoření :))) Navíc mám pocit, že u toho automaticky člověk hubne, stává lehčím :)) a má víc životní energie. Proto mě to baví. Protože jsem taky nachvilku sklouzla k tomu, že jsem si dělala s Pepou samou pizzu a kupovala studentskou pečeť, rohlíky a chleba na snídani, … a začly se mi dělat vrásky, bříško pěkně kynulo, byť zbytek byl štíhlý :))) Kdežto když člověk změní jídelníček… změní se toho tolik… Líbí se mi koukat na svýho chlapa, kterej vypadá božsky. Ano, jsem zaujatá, protože ho miluju, ale když ještě k tomu všemu může vyzařovat zdraví a jeho krásné tělo je štíhlé, zdravé a stále chlapské…. :)))) ano, pro někoho by byla muka, přestat jíst maso, mléčné výrobky, mouku a cukr. Neříkám, že je nejíme 100%, ale z 85% ne. Většinou je jíme u našich rodin, nebo na návštěvě, kde se stále jí konvenčním způsobem. Nejsem urputná a nechci vás přesvědčovat jezte zdravě, nejezte maso, kupujte bio a jen od farmářů. Na druhou stranu jestli si mi tady budete stěžovat, že jste nemocní, vadí vám politika a ekonomika ČR, asi vám to říkat budu, protože to jsou věci, které spolu souvisí i když je teď nerozvádím dopodrobna.

Jejda, já se zase rozjela… když já tu nebyla taaak dlouho a mám pocit, že vám toho musím tolik říct…. ještě jsem taky přišla na to, proč jsem měla bolavý zoubky, že mě vlastně baví cvičit 😀 , že jsem napsala e-knihu, že zase víc a víc miluju svýho chlapa,  a nebo že jsem byla konečně v Panenským Týnci (dokonce 2x) atd atd atd 😀

Tak jo…. jsem zase zpátky. Objímám vás a těším se na pokračování. Paa Zlata

Inspirace není ctrl+c – ctrl+v

Inspirace není ctrl+c – ctrl+v

Častokrát mě inspiruje něco, jak je napsané, vyfocené, natočené,…. říkám si wooow, to je krása. Cítím se oslněna a říkám si “to chci taky”…

Jenže PAK nezřídka přijde okamžik, kdy ty věci poznám zblízka, doopravdicky, mám nějakým způsobem možnost nahlédnout… a vidím, že to bylo jen pozlátko, co se hezky třpytí. Tímto svým blogem nenarážím na nic konkrétního, je to jen malé zamyšlení o tom, jak uchopit inspiraci..

…a došla jsem k několika závěrům:

  • že nejvíc mě inspirují lidé, kteří “to” nekřičí do celého světa, kteří jednoduše žijí (a záměrně nepřidávám to, co říkají)…. prostě žijí,
  • že inspirace nemusí být kopie, že to není o inspiraci ctrl+c –  ctrl+v – pro inspiraci je hodně prostoru a jestli se mi líbí, že ten človek cvičí něco, tak já nemusím cvičit přesně  to stejné, ale třeba mě inspiruje jen část, nebo způsob, jakým to dělá… a já si z toho vezmu to, co potřebuju a podobně to platí u jiných věcí,
  • že inspirace je i v negativním slova smyslu – někdo dělá něco, co se mi nelíbí a tím mi připomene, že tohle v jiném podání dělám taky a mám s tím přestat, nebo že tohle “existuje taky” a já aspoň vím, co fakt ne-e,
  • že neustálá inspirace nestačí, že máme především žít a pokud můžeme, aplikujme inspiraci v reálném světě
  • že neinspirují jen velké řeči, ale i malé činy
  • že každý z nás je inspirací
  • že tvořit na základě inspirace je mnohem lepší než na základě motivace (to budou vědět hlavně příznivci Abrahama, jak to myslím)

Inspiruje mě toho opravdu hodně, ale tak nějak mám pocit, že opravdu nejčistější a nejpravdivější inspiraci najdu v přírodě. Nenásilná, krásná a moudrá ….

Tak hodně inspirace i vám moji drazí! Zlata 

 

 

Vědět co NECHCI je taky důležitý!

Vědět co NECHCI je taky důležitý!

I když jsem velkým zastáncem směřování pozornosti na to, co CHCI, tak musím uznat důležitou roli toho, co NECHCI. A dneska bych se na to chtěla zaměřit.

Často, když se lidí zeptáte, co chtějí, odpoví vám, co nechtějí.

  • Jakou hledají práci… kde nebude arogatní šéf, kde nebudou přesčasy, práce je nevyčerpá, ale zároveň nebude stereotypní.
  • Když se zeptáte na partnera, jak má vypadat… nemá kouřit, nemá chodit často do hospody, nemá mít dluhy.
  • Když se zeptáte na zdraví… nechtějí být obézní, nechtějí být nemocní, nechtějí se nakazit…

Samé ne, ne ne… A pokud u toho NE zůstaneme, tak se nic nezmění :)))

Vědět, co člověk nemá rád, co nechce, s kým nechce trávit čas, co ho obtěžuje, je přínosné pouze tehdy, když to člověk doplní o to, co tedy CHCE. Většinou jsou nepříjemné situace v našem životě velice dobrým odrazovým můstkem pro změnu, uvědomění a třídění priorit, cílů a dalších plánů.

Vždycky, když říkáte co nechcete a co se vám nelíbí, zastavte se na minutku a řekněte si „a co tedy CHCI?“. 

Tudíž co je to, co nechcete a co se vám nelíbí???

Já přikládám svůj všeobecný seznam (pak jsou samozřejmě konkrétní situace a témata, o kterých bych mohla mluvit, ale já chci zaměřovat na to, co chci, že, takže tomu nebudu věnovat zase tak podrobnou pozornost)… takže k mým hlavním NE-E :

  1. když někdo něco jiného říká a něco jiného dělá (třeba když rodiče, kteří kouří, velice vehementně poučují svoje děti, že to dělat nesmí)
  2. když mi někdo říká, co mám dělat
  3. když si někdo myslí, že jen on má pravdu a “kecá” druhému do života
  4. když se kritizuju nebo někoho posuzuju
  5. nepořádek
  6. manipulaci
  7. televizi a horory
  8. když někdo jede v obci víc jak 60
  9. stěžování a obviňování
  10. manipulaci
  11. nakupování v Tescu a Kaufu
  12. prášky
  13. nedodržování dohod a termínů
  14. tofu.

(není překvapivě moc dlouhý, ten s mými NEJ je mnohem delší)

Tákže, máte taky svůj seznam, co fakt NEE?? :)))

Krásný den, Zlata 

Řád a opakovanost – „nové“ principy (mého) úspěchu

Řád a opakovanost – „nové“ principy (mého) úspěchu

Dneska si musím zapsat svoje nové aha. Nebo spíš AHAAAA….. 😀

Znáte to, když si něco uvědomíte a opravdu se vám uleví. Jakože ne vždy úplně pozitivně, ale prostě VÍTE, NA ČEM JSTE. A to se teď stalo mně a i když to není zcela pozitivní AHA, jakože bych skákala půl metru vysoko radostí, tak je to rozhodně osvobozující.

Nevím ani, jak jsem to “objevila”, kdy se mi v hlavě ta myšlenka zrodila, ale došlo mi, že existuje jeden takový princip, se kterým se setkávám často, a který ale naprosto ignoruju.

Ten princip bych nazvala,..  Princip řádu? Princip pravidelnosti? Princip kontinuity? Možná tak nějak.

Přemýšlím totiž často o těchto tématech – viz níže – které se za pomocí právě principu řádu dají mnohem lépe zvládat:

  • proč se mi zhoršuje zrak
  • proč se mi dělají víc vrásky
  • proč mě občas zaplaví negativní smýšlení
  • proč nemám energii, atd…

Objevením principu řádu mi došlo, že věci, které chci ve svém životě kontinuálně udržovat – jako zdravý zrak, svěží krásná pleť, pozitivní příjemné naladění, energie na rozdávání – tak musím vyživovat pravidelnou akcí a péčí :)))

Jakože je třeba věnovat 20 min. denně cvičení očí, pečovat o svou pleť nejen kosmetikou, ale také stravovat se zdravě , trénovat myšlenky a být si jich více vědoma, psát si opravdu každý (!!!) den vděčnost.

Asi si říkáte, žádná novinka…. Pro mě teda bohužel ne a je to velké uvědomění, že to platí napříč různými situacemi v životě. Všem je asi jasný, že když bude posilovat, bude mít krásný epesní tělo, ale že když s tím na půl roku skončí, asi už tak dokonalé nebude…. Mám pocit, že jsme více učeni tomu, že „dosáhnout něčeho jednou stačí“… jakože dosáhnete zdraví a už nikdy nebudete nemocní, že jste teď štastní a nikdy nebudete smutní… pro mě to je o tom, že to, co chci v životě udržovat – zdraví, krásu, vitalitu, naladění, úspěch, peníze, dobré vztahy, vlastně cokoliv, tak všude musí jít moje pozornost a aktivita … i když to budou nakonec “jen” zvyky… že si dám ráno 10 min. cvičení, připravím si večer zdravou snídani, abych nesnědla rychle něco nezdravého, protože přece nemám čas… chodila pravidelně na sluníčko a dobíjela energii, psala vděčnost, protože vím, že se mi pak prostě daří a cítím se dobře.

Samozřejmě mám ráda improvizaci , ale cítím, že v některých věcech je ŘÁD a PRAVIDELNOST prostě nutnost. Budou asi vždycky oblasti, kde je třeba využít ŘÁD a zvyky a kde je třeba uvolnit místo pro spontaneitu.

Já mám ale radost, vysvětlila se mi teď toho spousta. Navíc mi došlo, že jsem žila v mylném přesvědčení, že jednou dosáhnu cíle a jsem vítěz…. 😀 😀 😀 jako já jsem někdy pěkně naivní…. jasně, pro jednou ano, ale pro “POŘÁD”…. musím prostě mít řád a dělat věci často a opakově! 

DĚKUJU pane Vesmíre za vysvětlenou :))) Zlata 

Ve DVOU se to lépe táhne :)))

Ve DVOU se to lépe táhne :)))

Tak samozřejmě, že co se týče partnerského života, je jasné, že být v páru je prostě úžasný, teda pokud se sejdou ti dva praví, že :)))

Ale o tom dneska mluvit nebudu :))) Můj dnešní článek směřuje k tomu, že pokud máte na své cestě životem parťáka (kamaráda, kamarádku), se kterým se budete vzájemně podporovat, máte úspěch zaručen (nepřeháním, pokud budete důslední…). Když jste oba dva ochotní na sobě pracovat a plně si důvěřujete, má to obrovský potenciál, protože na “to všechno” nejste sami…

Read more

Moje nej nej… NEJ :)

Moje nej nej… NEJ :)

Máte taky svůj “seznam vašich NEJ“ (toho, co máte rádi) ? :)))

Já ANO a dneska se s vámi o něj podělím… Co mě baví a co mám ráda….

  1. sedět na balkoně v našem domečku v KV a povídat si s mamkou 
  2. připravovat chatu pro nové hosty
  3. chodit po Kolonádě v KV
  4. samozřejmě Jinový svět
  5. chatovat s Janou naše NEJEN 😀 vtipný story
  6. řídit auto a poslouchat u toho nahlas hudbu
  7. videa Esther (nejlépe s předkladem od Dajwa)
  8. videa Brendona Burcharda 
  9. natáčení videí s Kalmanem
  10. prestiž a vášeň (určitě víte odkud vítr vane, pokud znáte test jedinečnosti od Kalmana)
  11. lakovat si nehty Chanel Athmosphere a vonět se vůní Allure 😀 -> ach jo, tady upgrade, protože Chanel není úplně přírodní kosmetika, tak budu muset najít jiný oblíbence
  12. zdravý smoothie nebo šťávy
  13. zkoušet nový zdravý recepty nejlépe z veganotic.cz
  14. zmrzlina 😀
  15. meditace
  16. natáčet videa Jinového světa
  17. koukat na Ally McBeal
  18. koukat na Emily Gilmore z Gilmorek 😀
  19. cvičit ráno pozdrav slunci
  20. chodit na večerní procházky s Pepou
  21. skypovat s Michalem
  22. nakupovat u farmářů
  23. prát a uklízet ekologicky
  24. nákupy s Juditou
  25. milované La Que Sabé 
  26. vymýšlet projekty s Jakubem
  27. volat si s Jaruškou z ČB
  28. zjišťovat, kolik toho máme společného s Jituškou  (obě manifestorky, poustevnice , narozky 2., … a spouuustu dalšího, …. prostě sisters)
  29. vydělávat ženským způsobem (kdyby vás to holky taky zajímalo, určitě sledujte blog dál,… coming soon)
  30. peníze
  31. dávat dárky
  32. mít v kuchyni na stole čerstvou květinu ze zahrady
  33. svěží čerstvý vzduch
  34. koukat na oblohu přes den i večer
  35. koučovat
  36. plnit úkoly z Umělcovy cesty
  37. podnikat  
  38. plánovat
  39. zelňačka od mamky
  40. vtipy od taťky 😀 😀 😀  a od mamky jeden vtip miluju taky.. poslouchat ho pořááád dokolečka…. možná bych jí mohla někdy přesvědčit, že ji natočím a pak vám ho nasdílím… nasmějete se taky :))))
  41. bráchovo nejepesnější jídla a jeho originální recepty (až bude mít svojí kuchařku, taky pošlu odkaz) :)))
  42. růžovou a zlatou
  43. rooibos, zelený čaj od Martinky a egyptský kafe od Hanky
  44. koooočky ♥ ♥ ♥ 
  45. funkční tiskárnu 
  46. výlety na Karlštejn
  47. Louise L.Hay, Esther Hicks, Boba Proctora
  48. ženský kruhy
  49. moře, teplo, relax
  50. krupicovou kaši z mladýho kokosu
  51. koncerty Tomáše Kluse
  52. BMW 6 
  53. hortensie, růže, pivoňky
  54. svoje jméno
  55. online knihu MY mojí ségrušky
  56. myšlenkový mapy
  57. moje narozky a Vánoce…. prostě Dárky 😀
  58. ***** usmívat se a zářit *****
  59. být občas nafrněná a taky trochu mrcha (to vám budu muset někdy vysvětlit, je to v pozitivním slova smyslu)
  60. psát si vděčnost
  61. když si řeknu AHA a znovuobjevim Ameriku 😀
  62. když usínám vedle Pepouše :))) ♥ ♥ ♥ ………………  
  63. když je celá rodina pohromadě
  64. oslavy a párty 😀
  65. když říkám věcem DĚKUJU a mám vás ráda
  66. svobodu, lehkost, radost, živost
  67. když zvládnu další životní lekci
  68. 2, 8, 10, 13, 28, 88
  69. Yes Man, Mamma Miu, Jsi můj život
  70. pohanku
  71. tancovat
  72. déšť a vůni po dešti
  73. nakupovat
  74. stromy a les a tu vůůůni lesa
  75. borůvky
  76. dokonalé služby
  77. pořádek
  78. můj web 😀
  79. Ženy s.r.o.
  80. a spouuustu dalšího…. asi budu časem doplňovat… ale možná i škrtat… každopádně je moc zajímavý mít takovou zpětnou vazbu…

Tak krásný den! :))) A jaké jsou vaše NEJ?? :)) Podělíte te se? 🙂