Co je u mě novýho

Chtěla jsem vám dát menší update toho, co je u mě novýho a začala jsem ho psát už 2 měsíce zpátky, takže to není 100% přesné, ale zase vyyhodit to celý do koše se mi nechce, protože je tam toho spoustu, v čem pokračuju dál.

Je toho tolik… začnu pěkně popořádku.

Mám po boku novýho partnera skoro 10 měsíců /už skoro 12 😀 /, bydlim v Praze (já, chápete to? :))) , od září pracuju pro skvělou službu Ideální nájemce (jestli někdo chcete pronajímat svojí nemovitost s garantovaným nájmem, napište mi) a s Hankou tvoříme e-shop NatuBea /Hanka už v eshopu pokračuje sama se svým týmem, společná cesta nám nevyšla/.

Oblíbila jsem si nové smoothie (půlka banánu, špenát, kopřiva a pampeliška – nyní sušené, semínka lněná a chia, konopný protein), jedu velkej sedmikrokovej detox podle Jiřího Cingroše – Sám sobě doktorem (mám za sebou 4. týden očisty střev klystýrem – btw. je to boží, moc doporučuju a nyní pokračuju v dysbakteriozene – pojídání česneku během dne – ano, v následujícím týdnu mě úplně nechcete potkat a mluvit se mnou… cítím jen samej česnek..) a ráno cvičím pozdravy slunci /no.. před těma 2 měsíce kdy jsem tento článek začala psát se mi udělala dost urputná vyrážka na nohách a já ji léčila sama, úpravou jídelníčku, pětidenním půstem jen na vodě, meditacemi, … nebylo to vůbec lehký období, nakonec jsem stejnak musela k doktorovi, kterej mi dal antibiotika/.

Obklopují mě skvělý lidi (který maj se mnou nekonečnou trpělivost, protože na ně nemám moc čas, ale oni ví, že jsem nejvíc vděčná, že jsou v mém životě a že na ně často myslím), poslouchám nahrávky od Esther, místo produktů z Havlíkovy apotéky si nyní ujíždím na našich /nyní už jen Hančiných/ produktech (holky tenhle tuhej šampon je boží) jo a kromě tohohle mě víc a víc zajímá tarot, kdybyste někdo znal nějakou školu, kde se dá studovat, budu ráda za tip /před 14 dny jsem na kurzu tarotu byla! a bylo to neuvěřitelný, moc mi to šlo a od té doby s ním pracuji skoro každý den, abych se zlepšovala/.

A nakonec.. ladim už několik měsíců svoje koučovací téma. Koučování se věnuju už nějakej pátek.. vlastně od roku 2014 😀 a dlouho jsem tápala a nebyla spokojená s tématem, kterému se budu věnovat… jestli to jsou vztahy, nebo práce, talenty, sebevědomí. Nic nebylo to pravé ořechové. A najednou… někdy v létě, pamatuju si ten okamžik, jak umývám nádobí a cink…”narozeninové koučování” …..AHAAAA!! Myslím, že to přišlo i proto, že loni v srpnu mi bylo 30 a já to vnímala jako velký zlom. Cítila jsem, že vstupuju do nové etapy a s tím jsem si uvědomila, že bych se potřebovala nechat koučovat. Projít svůj život, minulost, budoucnost, přítomnost. Zhodnotit, zvědomit, zpřítomnit, zezodpovědnit a zezpovědnit se 😀

Nevím, jestli vám tahle slova dávají smysl, ale mě dávají velký smysl často na přelomu roku a pak právě v období narozenin, kde je ten přechod poměrně znatelný. Samozřejmě jsou i jiné klíčové okamžiky v našich životech, ale upřímně, zatím jsou pro mě narozeniny klíčové nejvíc. A možná za to vděčím svému znamení, že jsem lev, miluju dárky a pozornost na narozeniny a nikdy asi nebudu patřit mezi ty, kteří říkají, že “narozeniny neslaví, nic nechtějí, neřeší je”.

Osobně si myslím, že každé naše narozeniny jsou naším dnem a že zrovna tady je třeba se nachvilku zastavit a podívat se na svůj život z nadhledu. Věk, to číslo, nám připomíná, abychom s časem neplývali a využívali ho smysluplně. Když jsem se viděla v tom srpnu, jak jsem byla lačná po tom udělat si zhodnocení, projít si své plány, směr, zrevidovat, jestli žiju v souladu se svými hodnotami a jestli se opravdu posouvám ke svým cílům, došlo mi, že tohle je to ono. Moje koučovací téma. Takže prosím pěkně, seznamte se s narozeninou koučkou Zlatou Hnátovou 😀 Jo a víte z čeho mám radost? Že jak se tohle koučování může udít jen v období vašich narozenin, tak ode mě dostanete taky dárek! Jaký ještě nevím, to bude individuální, podle vás….

Tak to je zatím ve zkratce takto… těším se na vás zase za 14 dní! Zlata

Taky (naprosto zbytečně) odkládáte věci na později?

Nedávno jsem si tu pročítala svoje články. Bylo mi smutno a já si potřebovala připomenout a osvěžit nějaká svá moudra a doporučení, které mi dodávají nahled a osvětlí celou situaci. Našla jsem a byla jsem překvapená, jak mě moje vlastní články dokážou zpětně inspirovat a nakopnout do akce.

Drazí, jestli můžete, pište taky blog, nebo si aspoň do deníku napište sem tam pár řádků a čas od času ho prolistujte. Jednak si v tom uspěchaném čase uvědomíte, kolik jste toho zažili a jak jste vyrostli – a nebo si naopak budete muset přiznat, že jsou určitá témata, která vlečete před sebou několik let a stále je ne a ne vyřešit, posunout a zlepšit se v nich – ať už to je oblast partnerských vztahů, zdraví, práce nebo peněz a budete mít motivaci to změnit.

Mě v tomhle inspiruje nejvíc Tommy. Už jednou jsem to někde u sebe na FB psala, že neznám nikoho, kdo by rostl tak rychle. Má “problém” a téměř okamžitě najde řešení. Je proaktivní, vzdělává se a aplikuje věci v praxi. Nebojí se otevřít pusu, zeptat se. Ale hlavně umí převzít zodpovědnost za svůj (ne)úspěch.

Nechci tím rozhodně říct, že je třeba hejbnout kostrou a zrychlovat, ale spíš jen zvědomit, že všechno, co chceme není nereálné a může být v naší realitě poměrně rychle. Např. jednou jsme se s Tommym hecli a oba si řekli, že chceme mít pevné ploché bříško. A Tommy na mě koukl a říká mi,… no tobě to bude trvat tak měsíc, max. měsíc a půl. Já… co prosiiiim????? Jen tak málo? Jako měsíc a půl není žádná dlouhá doba a když ke svému zdravému jídelníčku přidám i cvičení, tak neasii… výsledek musí přijít 😀 No dobrý ráno Zlatuško. Došlo mi, že někdy dělám zbytečnou vědu z věcí, kde je to naprosto zbytečný. A tenhle jeden příklad mi otevřel oči, abych byla všímavější a neodkládala věci na později nebo jejich uskutečnění neodsouvala. Obzvlášť když to není vůbec nutné. Ano, cvičila jsem a bříško jsem měla fakt moc pěkný 😀

Teď ve čtvrtek mi tohle odsouvání zvědomila moje kolegyně Ráďa, když mi pohoršeně říkala, že se svým nejlepším kamarádem plánují už 3 týdny jednu věc a ještě se do ní nepustili. A já si říkám, cože, JEN 3 týdny? :))) Tak jsem si tak v duchu přemítala plány, které mám od loňských narozenin a které se ještě neprobudily ze zimního spánku 😀 Taky mě pěkně inspirovala pohnout zadkem a začít jednat.

Takže 3,2,1…. začínám. Konkrétně začínám teď jednat a otevírám svůj blog. Zase od začátku. Už se těším, až si osvojím to, že budu psát pravidelně blog. Ne nahodile, ale třeba 2x měsíčně, hm? :))) Nevím proč s tím tolik nadělám, přece to není nic těžkýho a navíc už jsem nějakých xy článků napsala, hm??:D Jdu si to spočítat. Cože… já napsala 86 článků??? 😀 Ježiši na co zase čekám!

Na druhou stranu.. některý věci na sílu prostě nejdou. Vzpomněla jsem si na svůj plán, že budu vstávat v 6h a taky jsem o tom vehementně psala v roce 2014 jak mi to nevyšlo a dloooouho to nešlo a já dřív jak v 7,30 nevytáhla paty z pelechu. Ale postupně se to realitou a teprve loni se to ukotvilo a já z 90% vstávám kolem 6 hod. a nezřídka už mezi 5 – 6 :)))

Jsou prostě věci, které člověk může udělat HNED – dnes nebo zítra. A pak jsou věci, které se postupně budují a stávají se zvykem. Ale někdy se s nimi taky musí začít 😀

Tak se mějte nejkrásnějc a zase brzy! Zlata

PS. Všimli jste si jak jsem si spočítala ty články? Jako myslela jsem, že mám za sebou třeba 30-40 článků, ale 86??? Přesně z toho důvodu miluju koučování, nutí vás k přesnosti. Když vidíte věci jasně, máte je mnohem víc pod kontrolou a můžete je lépe ovlivňovat a máte podloženou zpětnou vazbu. Ne nějaký výkřik do tmy, ne nějakou domněnku. Super, mám radost.

Proč plýtváme svojí vlastní moudrostí a intuicí

Proč plýtváme svojí vlastní moudrostí a intuicí

Není to tak dávno, kdy jsem si moc přála, abych objevila dietu, nejlépe čokoládovou :D, po které zhubnu (a zároveň budu zdravá), nebo jednoduchý cvik, u kterého se moc nenadřu, ale který mi zaručeně zpevní tělo. Nebo že vydělám peníze tak, že je přitáhnu, prostě se zjeví… ani nevím jak, ale najednou budu bohatá.

A tak to bylo se spoustou věcí. Vyhledávala jsem na internetu hodně odpovědí na různé otázky a hledala všemožné návody, které mi pomůžou zbavit se mých problémů.

Jenže pak jsem si uvědomila, až pekelně nepříjemně, že hledám zkratky a zázračné formule. To promluvila druhá část mě, která ví. Která nepotřebuje hledat venku. Ví, že google je mi nejvíc k užitku v okamžicích, když si potřebuju zjistit autobusový spojení z Loun do Prahy, nebo čas od času když potřebuju udělat objednávku oblíbené křemeliny, ekodrogerie, knih, nebo dárků.

Ale myslet si, že tam najdu odpovědi na otázku jak zbohatnout, jak můžu mít skvělej vztah nebo více času na rodinu mi přijde trochu …. – pardon to slovo – očůravací. Prostě, co mi asi google vyhodí za odpovědi. Tucty e-booků, článků, videí, produktů. Zaručené návody, které musím znát. A určitě jsou často i super a nápomocné.

Ale.

Když místo toho, abychom zadali otázku do googlu nebo seznamu a tu stejnou otázku položili sami sobě… nepřišla by nám odpověď taky?

„Nejsi nejhubenější, možná je na čase přestat tláskat večer. Nemáš peníze, možná je na čase přispívat víc hodnoty světu, zamakat, zlepšit svůj přístup, dodělat projekt, oslovit partnery. Nedomluvíš se anglicky, možná je na čase přihlásit se do večerního kurzu. Neumíš prodávat, ale nikdy jsi to vlastně nezkusila. Máš doma nepořádek a přitom stačí udržovat pořádek a dávat věci na své místo. Jsi nemocná, nemusíš hned sahat po prášcích, stačí si udělat bylinkový čaj od babičky a lehnout si a odpočívat. Nemáš energii, běž dřív spát. Ostatní tě neustále vyrušují a odvádějí tvojí pozornost, řekni ne.“

Když se na to podíváme víc zblízka, uvědomíme si, že odpovědi známe, jen se nám moc nelíbí. Protože často je to něco, do čeho se nám vůbec, ale vůůůůbec nechce.

A přitom.. je to něco, kde můžeme zažít největší prolomení ledů, které nás posune dál.

Jestli řešíte stále ten stejný problém dokola několik let (zdravotní potíž, špatná práce, málo peněz, klientů, malé sebevědomí, jste dlouhodobě bez partnera,…), tak jste ve svém životě pravděpodobně nic z hloubky nezměnili, nezměnili jste své paradigma. Stále opakujete stejný vzorec a přístup, který přináší stejné výsledky. A přitom je to velká škoda a velké plýtvání svojí vlastní moudrostí a intuicí.

Protože vy víte, co sami potřebujete změnit. Lépe než kdokoliv jiný.

Ptala bych se sebe, svého rozumu i srdce. Srdce řekne „co“ je třeba udělat, dostane vás k vaší hloubce a pravdě. Rozum řekne praktické věci (třeba i zjisti detaily na internetu), jednotlivé kroky. Neříkám, že se vše hned vyřeší a vaše problémy zmizí. Vyžaduje to proaktivitu a ochotu na sobě pracovat.

A je na čase se začít poslouchat a ptát se sebe a řídit se pokyny, které přijdou zevnitř. Neplýtvat svojí moudrostí a uvolnit tak svůj potenciál.

Zlata 

Jste nevděční drzouni?

Jste nevděční drzouni?

Moje velké téma je už několik let vděčnost. Vedu si od roku 2010 deník vděčnosti. A řekla bych, že tak z 80% jsem byla úplně nejvíc důsledná v tom, že jsem si opravdu každé ráno nebo večer poctivě zapisovala svojí vděčnost za všechny skvělé lidi, situace, dárky a požehnání.

Poprvé jsem o vděčnosti slyšela ve filmu Tajemství a celé tohle “cvičení” mi dávalo smysl, takže jsem moc neváhala a začala. Rok nebo 2 jsem si deník vedla a nic velkého se v mém životě nezměnilo. Až na jednu věc. Měla jsem lepší pocit. Ze sebe i svého života. Takže jsem samozřejmě pokračovala v psaní a děkování. Dopředu předesílám, že to nebyly 3 řádky vděčnosti. Vždy jsem napsala min. 10 “věcí”, za které jsem vděčná.

Kromě lepšího pocitu jsem deníky často listovala a měla slušný přehled o svém životě. Moje deníky jsou pro mě cennou zpětnou vazbou a rok od roku vidím, jak se můj život mění a já rostu.

Miluju poselství kouzelné Louise Hay “the universe loves gratitude”.. vesmír miluje vděčnost.

A teď se podívejte na realitu, kolik lidí brblá, stěžuje si a nadává.

Kolik lidí neoceňuje každodenní dary života a myslí si, že vděční budou “až bude za co”. Až budou mít balíky na účtě, nadupaný auto, luxusní haus nebo značkový oblečení. Jenžeeee!!!! Není škoda zapomínat na poděkování svému tělu, své práci, bydlení, rodině, sobě, počasí, přírodě,…? Protože, čím víc dobrého uvidíte a oceníte, tím větší věci můžou přijít.

Nedávno jsem začala s koučováním hojnosti pro ženy a samozřejmě jak jsem citlivější vůči tomuto tématu, tím víc vidím, kolik z nás je chyceno v módu přeskakování. Obzvlášť se to týká těch z nás, kteří jsme si prošli kurzy a knihami osobního rozvoje, kde se dočteme, že můžeme mít všechno.

A tak se sice zaměřujeme a vizualizujeme si v meditacích a na nástěnkách vizí cool budoucnosti plné lásky, hojnosti, peněz, zdraví, klientů, a spoustu dalšího. ALE nějak vytěsňujeme , že než se k té dokonalé budoucnosti prokoušem (proděkujeme) 😀 , musíme začít s málem. Je to, jako bychom místo do první třídy ve škole chtěli nastoupit rovnou do deváté. To trochu smrdí, že?

U té vděčnosti je krásný příměr, že nikdo (realita) vám nebude chtít dávat další dárek, když jste se na předchozí tvářili blbě (nevděčně),  “Jé díky, svetr, sice už jsem dostala třetí nebo moc nemusim tu barvu no… “ (byť jen v duchu proneseno).

…. jako vážně????

A tohle pak zkoušíme drze na realitu.. “sice teď neumím spravovat to málo co mám, ale dejte mi víc peněz, sice se neumím ovládnout a tláskám samé levné zpracované a v podstatě mrtvé potraviny, nezajímá mě nějaká zdravá strava, ale ať už jsem konečně fit a hubená, sice se vůbec nehejbu a posilovnu vidím jen z auta, když kolem ní projíždím, ale ať už mám ty buchty na břiše, sice sama nedodržuju termíny a dohody, ale ať se ke mně ostatní laskavě chovají jako je královně….!!!“

Takhle moc daleko nedojdeme.

A protože mě tohle téma tak neuvěřitelně zajímá, nebude asi překvapením, když v mém PDF Ranní rituály najdete téma vděčnosti hned ze začátku. To stejné v mém zatím neveřejném e-booku Hojnost pro ženy, kde je vděčnosti věnována hned první kapitola. Proč asi?

Je to základ. Nepřeskakujme prosím. Ke každému úspěchu vede cesta, která se skládá z malých kroků. A jestli je neoceníme, nedáme jim hodnotu a budeme je chtít nedejbože přeskočit, nebudeme úspěšní. Tečka.

Jestli ještě nemáte svůj deník, sežeňte si ho a začněte. A jestli i teď máte pocit, že ve vašem životě snad není za co děkovat, tak mi zavolejte a já vám pěkně vyčiním. 😛

Zlata

PS. A vůbec, nešetřete se a najděte pozitivní aspekty vašich problémů nebo lidí, které nemáte rádi a ty oceňte a poděkujte za ně. Není to o tom, být přeslazený, ignorovat nepříjemnosti a vidět svět růžovejma brejlema. Jde o to, z hloubky poděkovat a dát uctivou pozornost sobě, svému životu.

Druhým lidem se musí vyplatit váš úspěch

Druhým lidem se musí vyplatit váš úspěch

“Druhým lidem se musí vyplatit můj úspěch” … řekl Warren Buffett a já se nestačím divit. Jako tohle že řekl takový obchodník a investiční magnát?? Jako vážně?!

Před 2 lety jsem dělala rozhovor s Kalmanem Horvátem, kde spolu mluvíme o hojnosti a on tuhle větu v souvislosti s Warennem zmiňuje.

A čím déle se s ním kamarádím a spolupracuju (s Kalmanem ne Warennem 😀 ), tak mě téma hojnosti baví ještě víc zkoumat a mluvit o něm. Navíc ta jednoduchá věta v úvodu mi přijde jako klíč k mnohému finančnímu úspěchu.

Protože není hojnost jako hojnost

Asi nechcete zbohatnout na úkor druhých a tak jste tenhle článek rozklikli. Možná jste si taky řekli, “konečně Zlata dostala rozum a nepíše o jídle a o tom, jak nejí to maso a cukr, tak si to teda přečtu..” Ať tak či tak, jsem ráda, že vás tenhle způsob vytváření hojnosti taky zajímá.

A tak od té doby hodně přemýšlím o tom, “proč vztahy jsou to, co se projevuje v penězích…” (jak ve videu Kalman pro mě naprosto dokonalým způsobem poznamenává).

Když jsme natáčeli tohle video, které si můžete pustit níže (má 5:15 min.), tak jsem spolupracovala na projektu, kde vzájemné vztahy v týmu byly dost tragické. Do toho se dělala velká kampaň, která nebyla zdaleka tak úspěšná, jako když jsme ji dělali v minulosti, kdy to mezi náma ještě dobře fungovalo. A já si uvědomila, že celý výsledek se krásně zrcadlil v té “nehojnosti”.

Svět a druzí lidé budou sami nadšeně podporovat a doporučovat ty projekty a služby, které lidem a světu mění život k lepšímu. Ne projekty, které jsou samoúčelné, kde se šéfové jen chvástaj nebo podnikají pro zisk a nejde jim o své zaměstnance, obchodní partnery, zákazníky, planetu a životní prostředí. Nevěřím, že takový člověk (firma) může mít dlouhodobý úspěch. A i kdyby ano, nemůže to být požehnaný úspěch. Jestli je šťastný jen ten, kdo kasíruje a ostatní moc happy nejsou… asi není úplně něco v pořádku.

Souhlasím s Warennem a jeho větou, že „druhým lidem se můj úspěchu musí vyplatit“.

Co na to říkáte vy?

  • Když prodáváte, marketujete své služby a produkty, opravdu jimi pomáháte, podporujete druhé? A rozhodně se neptám jen na výsledný produkt (např. transformační koučink nebo úchvatný krém na pleť), mluvím i o tom, jak poskytujete “servis” a veškeré dění kolem, co píšete na FB, co říkáte ve videích, v článcích, jak komunikujete se zákazníky, s týmem, s partnery?
  • Zajímají vás jen jejich peníze nebo jejich problémy?
  • Je to jen vás, nebo o druhých?
  • Potřebujete mít prodeje, nebo skutečně chcete změnit život druhých k lepšímu?

Jestli vás zajímá smysluplné podnikání, které se drží základních hodnot, nikoho nepřemlouvá, nenutí, a zároveň máte integritu a skvělý produkt, nebo službu, koukněte určitě na Podnikatelský kompas nebo jiná videa s Kalmanem. Já si tohle připomínám poměrně často.

Moc zdravím a těším se na vás zase brzy u mě na blogu. Zlata 

 

PS. Usmívám se od ucha k uchu, když se dívám na to video znova, protože já tam Kalmanovi ještě vykám!!! Kalmane, slyšíš to? 🙂
PPS. Jestli máte smysluplný projekt, máte svojí misi, koukněte taky sem nebo sem 🙂

Co mi pomáhá nesežrat tabulku čokolády, když mám chutě, špatnou náladu, menstruaci, a tak vůbec…

Co mi pomáhá nesežrat tabulku čokolády, když mám chutě, špatnou náladu, menstruaci, a tak vůbec…

Mám za sebou 2 a půl měsíce, kdy jím zdravě. Teda podle mého měřítka zdravě 🙂 A možná stojí za shrnutí, co mi na této cestě pomáhá vytrvat, když mám chutě, ať už tak ze zvyku, nebo ze stresu, kvůli měsíčkům, nebo když to na návštěvě voní samejma dobrotama.

A co mi teda pomáhá se krotit?

1. Mít dopředu naplánovaný jídelníček

To je asi základ. Nemám pak většinou hlad. Protože vím, co budu jíst.  Naplánovat si, co budu mít k snídani, obědu i večeři a taky, co si dám, když budu potřebovat svačinu nebo budu na cestách.  Mně vyhovuje si vždycky v neděli odpoledne sednout a promyslet co budu následující týden vařit. Samozřejmě to usnadní práci i při nakupování, kdy nakupuju z 90% to, co opravdu upotřebíme a vím, co z toho budu kuchtit.

2. Záložní plán – (ten funguje i mimo ostatní body :D)

Chutě na sladké jsem měla na začátku, prvních 14 dní úplně nejuřvanější 😀 ale postupně zeslábly. V tenhle okamžik je super, když mám po ruce něco, co mi nahradí sladkosti typu čokolád, sušenek, bábovek, chai lattéček…

Já používám jako náhradu 😀 kakaový boby, domácí raw tyčinky, které už umím nadesignovat do stylu Snickers (datle s arašídama) nebo Nutelly (datle, lískooříšky a kakaový prášek). Potom si taky udělám domácí čokoládu, která se ale hodí víc jako poleva na buchty nebo polentový kaše (to je nejlepší, mňamina!). A když nemám nic připravéného, prostě si něco dobrýho zdravýho koupím.

3. Jasný proč

Svoje důvody, proč jsem se k tak striktnímu dodržování jídelníčku odhodlala jsem sepsala v článku z minulého týdne. Tenhle bod taky doporučuju nepřeskakovat. Když máte svoje pádné důvody, jen tak vás čerstvé pečivo, jogurtová zmrzlina nebo bonboniéra k svátku  nezlomí.

4. Parťák

Tenhle detox, tedy strava bez mléka, masa, cukru, mouky a alkoholu, jedu dohromady s mým Pepoušem. Jsem ráda, že jsme se pro to oba rozhodli a navzájem se podporujem. Je pro mě mnohem snazší udělat jedno zdravý jídlo pro nás oba, než vařit každýmu zvlášť a ještě ke všemu něco nezdravýho.  Je mi jasný, že by mě to časem přestalo bavit, i tak každodenní příprava jídla zabere nějaký čas, natož vyvařovat 2x… 😀

Zároveň s úsporou času mi vyvovuje občasné vyhecnutí se. Nedávno Pepa dostal k svátku Studentskou pečeť od svýho bráchy. Nevím, jestli to byla provokace nebo neví, že to nejí. Nicméně, Studentská pečeť je u nás doma zapečetěná na místě, které nemáme na očích. Vím, že i když na ni nemáme chuť teď, tak to neznamená, že až budem mít frmol, stres, blbou náladu, tak se neovladatelné chutě neozvou…. takže při nejbližší příležitosti ji někomu udám. Chcete někdo? 😀

Zase na druhou stranu, většinou nemáme úplně 100% stejnou náladu, takže když škemrám já, že bych si jeden řádeček čokolády dala, je on ten hustej, kterej řekne, Zlato, za rok si můžeš dát, teď ne. A platí to samozřejmě i obráceně… 🙂

5. Ready na návštěvy

Když jsme mimo domov, vozíme si jídlo s sebou. Ať už jedeme na chatu nebo na návštěvu k našim nebo Pepovo rodičům. Obzvlášť hodně se zásobíme, když jedeme na oslavy. Protože… chceme taky uzobávat a nekoukat hladově na ostatní, jak si tláskaj všechno, co jim pod ruku přijde.

Takže o to víc se připravujem a děláme (samozřejmě ve větších porcích, když si bude chtít dát i rodina) saláty, dort, dipy, slané/sladké buchty. Zatím v rodině nejvíc frčel Pastýrčin koláč, doporučuju zkusit 😀

6. Pochválit se

Občasné uvolnění kolem celého procesu přechodu na zdravou stravu vůbec neuškodí. Ještě i teď se mi stane, že se umím pěkně vypeskovat, když mám chutě na sladký nebo že si s patřičnou dávkou nostalgie čmuchám k otevřenému sladkému popcornu mojí mamky, kterej samozřejmě miluju.

Naštěstí se mi to tak často nestává, abych si řekla “neměla bys”.. ale nejsem dokonalá a tenhle červíček občas vykoukne. A já si pak jen uvědomím, že na to nemám po většinu času vůbec pomyšlení a že mi je dobře, že si vařím nejen zdravý, ale i chutný jídla a že bych se vlastně měla pochválit. A říct si, „Jako počkat, vždyť už dva a půl měsíce se ti daří naplňovat svůj cíl, tak konec sebekritiky a pěkně se jdeme pochválit“ :))) Což jestli jste jako já ve znamení lva, tak vám tenhle bod půjde náramně dobře 😀

Tak jooo… to jsou moje tipy, které mi pomáhají. Přemýšlím o tom, který je z nich ten nejdůležitější…. ta jejich kombinace?? Nebo bod 2? Mít po ruce něco moc dobrýho a přitom zdravýho… 🙂 Já mám ty boby no… máte taky takovou nějakou zdravou náhradu?

Díky za přečtění a přeju krásné dny plné zdravého epesního jídla ve vašem stylu 🙂

Zlata 

PS. Je vám asi jasný, co si jdu dát… milované kakové boby moje 😀

Moje důvody pro změnu jídelníčku

Moje důvody pro změnu jídelníčku
Ten můj detox není jen tak nějaký módní výstřelek nebo pomatení smyslů. Je to už nějakou dobu, co o svých stravovacích návycích přemýšlím a pokouším se je změnit. Prozatím se mi to nedařilo na 100%. Ale na tenhle rok jsem udělala striktní vnitřní závazek.

Závazek, že maso, mléko, alkohol, bíla mouka a cukr nemají v mém jídelníčku místo. Bez kompromisů. Neplatí ani dny volna, třeba soboty, kdy jsme si s Pepou v minulosti povolili jíst cokoliv, na co jsme měli chuť, nebo víkendové obědy u našich nebo na různých oslavách.

Teď, jak se z toho stal závazek, mě zatím za 2 měsíce nic nezlanařilo od svého plánu odbočit.

Myslím, že je to i díky mým (pro mě) jasně formulovaným důvodům, které mám vypsané a často si je připomínám. Nejsou obecné a fádní. Nejsou to řeči typu “chci být zdravá, chci jít s dobou, chci být vegan”. Jsou to (pro mě) konkrétní důvody.

A jak tedy vypadá můj seznam?

Proč nejím maso, mléko, cukr, mouku a alkohol:

  • bolí mě z toho zuby
  • mám málo energie, jsem líná, nic se mi nechce, odkládám důležité kroky
  • moje tělo je pak zanešený, vznikaj paraziti, podporuje to záněty
  • mastí se mi vlasy, vypadávaj
  • dělá se mi celulitidaaa 😛
  • mám pupínky na obličeji a vypadám jak puberťák
  • cukr mi dělá bolestivé měsíčky :/

Proč jím zdravě:

  • svěží a energií nabité zdravé tělo
  • čistá pleť a střeva
  • čisté a pozitivní myšlení
  • lepší spojení se svojí vnitřní silou
  • podporuju tím planetu, spotřebuju podstatně míň odpadu
  • mám krásný zoubky
  • štíhlé tělo a minimum přebytečnýho tuku na bříšku, juchuuu 😀
  • svěží orgány, spokojené a vyživené
  • očištěné tělo před příchodem miminka ♥ ♥ ♥ 
  • vím, co jím, vypěstuju/sama nakoupím a sama připravím
  • lepší vzhled
  • podpora mojí dlouhověkosti
  • projev lásky a úcty k sobě, dávám si to nejlepší
  • udělám si (teda Martin) hezký fotky.. 😀

Možná si říkáte, že některý důvody jsou ujetý. Před x lety bych si to myslela taky. Živě si vzpomínám, jak jsem se nechápavě dívala na video Tonyho Robbinse, kde mluví o základu úspěšného života. Na prvním místě bylo zdraví a fyzické tělo. Já měla tendence tohle úplně přeskočit. Brala jsem to jako samozřejmost.

Jenže když jsem se tématu stravy začala více věnovat a zároveň sebe více pozorovat, co mi dělá/nedělá dobře, došlo mi, že ten Tony má víc než pravdu.

Když nebudu zdravá a svěží, jak chci naplňovat svůj život a sny, podnikat každý den důležité kroky, které mě posunou k úspěchu, když nebudu mít energii, budu nemocná a slabá? Horko těžko.

Krásné jarní dny, drazí!

Zlata 

Můj pětidenní zdravý jídelníček

Můj pětidenní zdravý jídelníček
Po tom, co jsem vypublikovala článek „A co teda jako jíš“, jsem si řekla, že další článek bude muset být konkrétní. A nejenom v tom, že vám napíšu, že jím luštěniny, klíčky, ovoce, zeleninu, oříšky, nebo tempeh… ale pojala jsem to akčně a celý týden (kromě víkendu) jsem poctivě zapisovala to, co jsem jedla.

U některých receptů jsem čerpala inspiraci samozřejmě v jiných kuchařkách, na které vám v receptech dávám odkazy. Jiné recepty jsou moje vlastní. A 2 jídla jsem si tento týden dala v Loving hutu, protože jsem nic nestihla připravit na cestu a byla jsem v Praze. Tohle je spíš výjimka, většinou jsem ready a jídlo s sebou mívám i na cestách.

Nedávno jsme jeli s Pepou z chaty  k jeho rodičům, kde jsme si vytáhli svoje jídlo a Pepovo taťka ochutnal náš domácí “jogurt”, no nakonec ho snědl půlku a vypadal spokojeně. Mě to jenom utvrdilo v tom, že pokud chceme jíst zdravě a neulítnout někde na návštěvě, tak je třeba být ready a mít svoje jídlo sbalené.

A teď už slíbený jídelníček /ps. některá jídla se tam opakují, vařím toho k večeři většinou víc, abychom to měli i na druhý den – a krom polévky se snažím připravovat taková jídla, která se už nemusí znova ohřívat/.

 


Jídelníček aneb A co teda jako jim 🙂

pondělí 12.3.

Snídaně: Smoothie z pomeranče, manga a špenátu

Oběd: Rozpečený lilek se zeleninou, recept z veganotic.cz

Večeře: Fazolové karbanátky s pečenýma bramborama a salátem, recept z Kuchařky ze svatojánu


úterý 13.3.

Smoothie ze špenátu, ledového salátu a kiwi

Snídaně: Smoothie z pomeranče a špenátu

Oběd: Fazolové karbanátky s bramborovou kaší a paprikou

(Karbanátky, co nám zbyly z pondělí a k nim jsme si udělali bramborovou kaši – výbornou, recept na ni používáme z tohoto receptu – je vláčná a moc dobrá i druhý den – i když ji jíte studenou. Love it.)

Večeře: Bulgur s restovanou zeleninou (paprika, petržel, brokolice, kukuřice)


středa 14.3.

Snídaně: Smoothie ze špenátu, ledového salátu a kiwi

Oběd: Bulgur s restovanou zeleninou (paprika, petržel, brokolice, kukuřice)

Večeře: Červená čočka se špenátem na kari s rýžovýma nudlema

(Tahle večeře je můj vlastní epesní recept – „omylem“ vznikl na naší chatě a je to lahůdka nejvíc, někdy vám na něj napíšu postup)

 


Polenta s jablečným pyré a kakaem
čtvrtek 15.3.

Snídaně: Polenta s jablkem, nepraženým kakaem a sušenýma datlema

Oběd: Zeleninový salát s tofu z Loving hut

Večeře: Česnekovo-špenátová polévka s jáhly, zahuštěná teefovou moukou


pátek 16.3.

Mrkvovo-grepová šťávaSnídaně: Smoothie z banánu, kiwi a špenátu

Oběd: Čočkovo-zeleninová polévka z Loving hut

Večeře: Červené zelí s tempehem a těstovinovou rýží


 

Kokosovo - bananový jogurt

 

 

 

 

Svačiny
  • Domácí kokosový jogurt (kokosové mléko, banán, maca, kakaový prášek, voda)
  • Banán, mango, jablíčko, kešu, mrkvová šťáva, kakaový boby…
  • Kakaová buchta, kterou mě inspirovala Kuchařka ze Svatojánu, její recept jsem ale upravila svým aktuálním prioritám (takže mouku jsem nahradila – kokosovou, rýžovou a cizrnovou, místo sójového mléka jsem použila rýžový nápoj a místo sirupu, byť bych ho asi mohla, pro oslazení jsem použila banán a navrch na upečenou buchtu nasypala pár datliček, které ji osladily).

Přikládám pár fotek, musím fotit víc, ať se můžete inspirovat 🙂 Jinak tady vpravo to je ten náš domácí jogurt. Já si do něj přidávám nepražený kakao a je to úplně výborná lahůdka. Pepa to má rád klasický a já kakaový. Holky, máte to s chlapama taky tak, že oni rádi ty „vanilkový“ a vy ty věci „čokoládový“?? 😀

Tak nejkrásnější jarní dny, drazí! Zlata ♥

 

A co teda jako jíš?

A co teda jako jíš?
Od prvního února držím detox. Nejím maso, mléčné výrobky, lepek, cukr a alkohol. Možná bych měla přepsat úvod, navodit napětí a udělat drama. Já tohle nějak neumím (zatím), tak pardon, že jdu rovnou k věci, třeba příště.

Je to už 5. týden, co dodržuju svoje novoroční předsevzetí (haha „novoroční“ 😀 … tak jasně, chtěla jsem začít už 1.1. … ale znáte to, že… to jsou ty chutě – v mém případě na sladké a typické odkládání), změnila jsem jídelníček a přístup ke stravování.

Dostávám teď často otázku “A co teda jíš??” Samozřejmě tahle otázka se nabízí. Protože když vyndáte ze stravy výše uvedené potraviny, můžete úplně v klidu zapomenout na čerstvej chleba, sýr, čokoládu, koláče, knedlo-zelo-vepřo, svíčkovou, voňavýho croissanta a spoustu dalšího. Vlastně, když jdete s tímto předsevzetím nakupovat do Lidlu, zjistíte, že tam máte “povolené” pouze ovoce a zeleninu, luštěniny, zdravé oleje a toaletní papír 😀 Dojde vám, že většina Lidlu je vám vlastně k ničemu a uchýlíte se třeba k regálům v DM, tam kde je to označené BIO a zdravá strava, nebo do Countrylifu, kde je výběr mnohem lepší.

Už delší dobu jsem se o tento způsob života snažila… je to možná 5 let. Ale nebylo to nikdy 100%. Je teda pravda, že maso a mléčné výrobky jsem ze svého jídelníčku vyřadila na 80% pár let zpátky, ale ten cukr a lepek… to se mě děsně drželo. Já totiž miluju sladký buchty, koláče, dorty, čokolády, teplej chleba co peče můj strejda v Rychnově u Sokolova a spoustuuu dalšího.

Jenže… “viděla jsem” toho už hodně – o mase, mlíce, cukru a lepku a o jejich negativních dopadech na zdraví člověka. Nejenže jsem přečetla nepřeberné množství článků, zhlédla různá videa, potkala na ulici nespočty nezdravě obézních lidí, ale hlavně jsem to na svém těle vnímala. Tu těžkost, únavu, akné na obličeji, ty naše holčičí problémy (holky víte o čem mluvím – od bolestivé menstruace po celulitidu), vyrážku, kazy na zubech, problémy s trávením, ale taky nespokojenost, nedůvěru a roztěkanost.

Takže motivace jsem měla spoustu a vzhledem k tomu, že s Pepou táhnem za jeden provaz, šli jsme do detoxu společně. Je to super, protože v období krize (které se párkrát do týdne objeví) se navzájem hecnem. Připomeneme si naše proč a jedeme dál.

Jednou jsem v knize Strava pro klid v duši od německého lékaře Ruedigera Dahlkeho četla, že našemu tělu trvá minimálně (!) 4 měsíce, než se zbaví závislosti na určitém jídle (on konkrétně mluvil o mase).

Takže je mi i líp, když vím tuto informaci, že to nebude lehký a můj dřívější způsob stravování se bude často hlásit o slovo.

Pro jistotu jsem si koupila zásobu kakaových bobů, abych měla po čem sáhnout v případě nouze, protože mi spolehlivě navodí pocit mlsání 🙂 I když upřímně.. děláme teď tolik skvělejch jídel, že mlsáme i tak.

A jestli se ptáte, co teda jíme :)))) … Odpověď je prostá. Prostě. V knížce Louise Hay, Miluj svůj život, popisuje Louise svoji každodenní rutinu a píše tam o tom, že jí to, co roste. Pokud to neroste, nejí to. Což se mi skvěle propojilo s knihou Jezte zeleně od německého lékaře Joachima Muttera.

Doporučuje nastavit stravování tak, aby ve vašem jídelníčku 50% představovala zelenina a to především zelená zelenina a divoké byliny.

Takže základ máme jasný a o tom zbytku se rozepíšu zase jindy. Do té doby skoukněte můj insta profil, sem tam tam něco zveřejním 🙂

Jo a pokud vás ještě zajímá, na jak dlouho jsme si naordinovali tenhle detox – tak prosím pěkně do konce roku 2018. Jsem sama zvědavá, ale říkám si, že to rozhodně zkusit chci. Vlastně je to pro mě opravdu výzva, protože znáte to, jak často mají lidi tendenci nadávat na kuřáky nebo alkoholiky? Zkuste na týden vyřadit cukr, maso nebo mléko a sami s nelibostí zjistíte, že trpíte závislostí taky, sice na cukru, nebo mase, ale závislost tam pravděpodobně bude.

Tak zase příště. Mějte se nejlíp a nejzdravějc! Zlata

PS. Nejsme na raw stravě, jak by si někdo mohl myslet. Je pravda, že víc než 50% naší stravy je tepelně neupravené, ale já zbožňuju v zimě teplý polívky a další hutný jídla ze zeleniny a luštěnin.

PPS. A jestli vnímám tenhle detox jako omezování se? Ne, vnímám to jako luxus, který dopřávám sobě a svému tělu, protože si chci dávat jen to nejlepší.

Miluj svůj život a Louise Hay

Miluj svůj život a Louise Hay

Louise L. Hay je moje nejoblíbenější učitelka sebelásky a osobnostního rozvoje vůbec. Její kniha Miluj svůj život patří k těm, které leží na stolku u mé postele. Je pro mě jako bible. Je napsaná jednoduchou řečí, která jasně vysvětluje, jak myšlenky ovlivňují naší realitu a jak to, co říkáme a cítíme, dokáže předpovídat naši budoucnost. Protože pokud člověk mluví neustále negativně o svém životě, tak se z něj rozhodně nestane úspěšný člověk. Jak říká Louise, jakoukoliv myšlenku, kterou vyšlete v duchu nebo ji naplno vyslovíte, tak se vám jako bumerang vrátí zpátky. To, co dáváme, dostáváme zpátky.

Její učení je hodně jednoduché a proto se mi tak líbí a oslovilo mě, stejně jako miliony dalších lidí na celém světě. Louise ještě před knihou Miluj svůj život, napsala knihu Uzdrav své tělo, kde popisovala duchovní nastavení naší mysli, které způsobuje nemoci a zdravotní potíže. Pro mě toto odhalení před 8 lety znamenalo, že jsem se nadobro zbavila svého ekzému, který jsem měla na rukou, a který byl nejen nevzhledný, ale i dost nepříjemný, kdo má ekzém, ví své, že? Uzdravila jsem se díky síle afirmací, o kterých Louise učí. Praktikovala jsem je necelý půlrok pravidelně v kuse… minimálně 200-300x denně jsem opakovala uzdravující prohlášení a moje ruce od té doby neví, co je ekzém.

Louise mi ukázala, že si svůj život tvořím sama, a že vše, co se v mém životě děje, je v mé moci a můžu si za to sama – za dobré i to špatné. Na začátku nebylo vůbec jednoduché, přiznat si, že moje neustálé stěžování na určitě situace, vyvolává právě tyto nechtěné situace stále znova dokola, a že jestli toho nenechám, budu se točit v začarovaném kruhu.

Louise mě naučila vděčnosti, mluví o tom často, že vesmír miluje vděčnost, the universe loves gratitude, úplně Louise slyším, jak to říká v jednom videu. A už je to asi 5 let, co si pravidelně zapisuji, za co jsem vděčná. A miluju to. Myslím, že za to nejvíc vděčím Louise, že mě tímto směrem nasměrovala a já pocítila opravdu lepší pocity v těle a tím i lepší zážitky v realitě.

Je toho tolik, co jsem se díky Louise naučila. Ať už to bylo prvotní uvědomění, jak je to ve skutečnosti se zdravým životním stylem, nemocemi, bohatstvím, vztahy nebo třeba prací.

Většina věcí se dá podle ní řešit sebeláskou. Mnoho z nás má nastaveno z dětství, že nejsme dost dobří, že pořádně nic neumíme a nebo si něco nezasloužíme. Tyhle pocity, které máme vzadu někde zastrčené, nám pak dělají pěkné nejpříjemnosti v dospělém životě. A Louise vám ukáže tolik možných cest, kterými se můžete vydat k uzdravení.

Pro začátekdoporučuji přečíst si její klasiku Miluj svůj život, nebo zhlédnout její film Miluj svůj život, ať ještě lépe nasajete energii Louise a její poselství, v tom filmu vystupuje totiž také. Pro ty, kteří jsou stále na pochybách, protože nevěří na “americký splněný sny”, mám jedno doporučení, přečtěte si Louisin příběh, není to žena, která se narodila bohatým rodičům a celý život si žila jako v pohádce. Narodila se do velice chudé rodiny, její otčím ji zneužíval, soused ji v 15 letech znásilnil, poté pracovala dlouhá léta na podřadných pozicích a měla rakovinu ženských orgánů (ze které se uzdravila díky svému učení, byla to pro ni výzva ukázat sama na sobě, že to, co učí, funguje). Neměla to v žádném případě lehké, než se dopracovala ke svému zdraví, štěstí a úspěchu. Dožila se skoro 91 let.

Letos, 30.8.2017 Louise zemřela. Vnímám její poselství a moudrost, které je třeba šířit dál. Šířit ho a žít. Proto jsme vytvořili online karty s inspirací z Louisiny knížky Myšlenky srdce a zveme vás, abyste se každý den, nebo aspoň několikrát v týdnu zastavili aspoň na 5 min. a vytáhli si svojí kartu a krátce si nad ní zameditovali, zapřemýšleli a naložili s ní podle své intuice.

Také vás zvu k tomu, abyste se zapojili k celosvětové výzvě, kde můžete uctít a oslavit Louisin život a zasadili jste na její počest strom. Více o této výzvě zde >>