Nekonečný příběh „Úklid“

Včera jsme natáčeli video s mým drahým mužem o úklidu. Je to téma, u kterého by mě vůbec nenapadlo, že ho kdy budeme takhle probírat. Ale všímám si často u lidí, že úklid podceňují a tak nebylo zbytí a téma jsme natočili.

A tak si říkám, jak se mi dobře funguje v uklizeném a čistém prostředí. Jak to moje teplo domova souzní nejen s lidmi a atmosférou, ale také s tím, jak to máme zařízené a uklizené.

A že mě dříve od úklidu odrazovalo to, že to byl nekonečný příběh. Člověk uklidí a za chvilku může začít znova. Až když jsem starší, tak jsem po nějakých zkušenostech a knížkách chytřejší a poměrně velký pocit ú-KLIDU mi dává, že:

  1. Ano, je to nekonečný příběh. Dokud budu na tomhle světě, bude to každodenní součást mého života tak, jako třeba čištění zubů. Baví mě to vždycky? NE! Vím, že je to důležitté? ANO.

  2. Úklidu se dá předcházet tím, že uklízím průběžně u věci po sobě uklidím hned. Dojím jídlo, jdu dát talíř do myčky. Přinesu tašku plnou věcí ze sedmidenního pobytu v nemocnici a hned ji vyklidím. Sundám usušené prádlo, jdu ho hned vyžehlit a uklidit. Prostě kdykoliv je to možné (a většinou je, jen se nám nechce), zpacifikuju nepořádek hned.

  3. Kromě průběžného uklízení je třeba dělat pravidelně velký úklid. Velký úklid znamená utírání prachu, vytírání, vysávání, umývání dlaždiček atd… co nejvíc toho jde. My ho provádíme každou neděli a skvěle se nám pak udržuje pořádek v průběhu týdne.

  4. Vědomí, že když si/nám uklidím, víc si vážím svojí práce (nejdu tady dělat hned binec), vážím si sebe a dávám si hodnotu, protože si čistý a hezký byt zasloužím.

Tak co, jak jste na tom? 🙂

 

Zveřejnil(a) Zlata & Tommy dne Úterý 11. srpna 2020