Nepohrdejme svojí jistotou

Jak se brblá ve světě ezo „podnikání“ na to, jak se musíme věnovat jen svému poslání a víceméně tomu podřídit svůj život a hlavně opustit hlavní zaměstnání, aby se to mohlo opravdu rozjet, dokáže mě to fakt vytočit. Říkám si, že kdyby se přesněji uvádělo, že neopouštíme hlavní práci/zaměstnání, ale opouštíme hlavní ZDROJ PŘÍJMU. Možná by si to pak většina z nás dobře rozmyslela.


Proč mě to tak vytáčí? Protože jsem tuhle informaci kdysi přijala a zbavila se tak přímého/pravidelného zdroje příjmu. Což pro ženu je vlastně krok do neznáma a nejistoty. To poslední, po čem většina žen touží. A dává to smysl. My musíme cítit bezpečí, pak dokážeme normálně fungovat, ne když jsme pod tlakem z čeho zaplatíme složenky a nakoupíme zdravé potraviny pro naší rodinu.

Je to taková past. Na jednu stranu nám skáčou myšlenky, že se máme věnovat tomu našemu poslání – jenom jemu. Na druhou stranu, ne vždy a všem to hned pokryje všechny náklady nebo vydělá víc než zaměstnání.


Ty chytřejší – vypočítavější – a tady naprosto logicky – si nechají svůj hlavní zdroj příjmu a pak obětují každý den hodinu dvě tomu, aby pracovaly na svém poslání a na svých snech. Mají za sebou stále svůj příjem (jistotu) a můžou dál tvořit nebo pracovat na sobě.


Poslední dobou si říkám často větu “škoda, že jsem to nevěděla dřív”. Tohle je jedna z věcí. Mít stabilní příjem. Dlouho jsem nad tím ofrňovala nos a věřila projektům, kde jsem pracovala, že budu dobře odměněná. Někdy to tak bylo, někdy ne. Je to vyšší dívčí umět si zmanagovat svoje příjmy – poslání – aktivity – čas.

Nepohrdejme svojí jistotou, odvádějme v práci maximum a vedle toho, pracujme na svých snech/cílech.