Má to něco do sebe – stárnout…

Normálně zjišťuju, že stárnu 😀 musím se smát, že to takhle říkám, ale já jsem za to vlastně ráda. Když jsem se v 21 chtěla zabývat finančním poradenstvím a radit lidem, jak spravovat svoje finance, byla jsem naivní. Když mi bylo 25 a chtěla jsem koučovat lidi v jejich osobním růstu, ještě stále jsem byla naivní. Když jsem se v 28 dohadovala s Táňou Havlíčkovou ohledně mého stylu, byla jsem úplně naivní. Naivní, nezkušená a mladá. Mladá a hezká 😀

Je to zajímavý sledovat svojí cestu životem zpětně. A jsem ráda za tuhle sebereflexi, protože mi dává určitou špetku vysvětlení a porozumění pro to, co se dělo a proč.

Minulý týden jsme řešili s mojí ségrou (o 15 let mladší než já) velkou akci pro gympl, kde studuje a kam jsem chodila já a náš brácha. Trošku jsme ji pushovali, aby pojala tuhle akci ve velkolepém stylu a nabízeli ji společně s naší mamkou pomoc s organizací. Nooo.. ale vůbec to nepadalo na úrodnou půdu a já se vzdala. Ségra ve spoustě věcech viděla problém a byla neochotná. Neviděla v tom hodnotu. Ještě před 3 lety bych ji tlačila a nutila, abychom to uspořádali, ale teď… OK, brzdím. Chápu ji, je jí 16 a má jiná očekávání a představy než my dospěláci (upřímně doufám, že než dostuduje, dostane rozum a přidá se k nám a zrealizujem to 😀 ).

A tak si říkám, jak s ostupem času vidím spouuustu věcí jinak. A že mi to nyní dává možnost “budoucího nadhledu”. Jak to, co řeším teď, bych vyřešila za 5 let s více zkušenostmi a moudrostí?

A zároveň, být starší mi dává tolik porozumění pro druhé. Jak už jsem zmínila, mám mladší ségru, občas se hádaj s mamkou, ale vždyť je mezi nima takový věkový rozdíl… každá má úplně jiné vědomí, zkušenosti a životní hodnoty v tento okamžik. Je celkem jasné, že ne vždycky se potkají a budou sladěné. A tak si říkám, že přece není nutný dělat kolem toho taková dramata, nebrat si věci tolik osobně a možná si jen jít víc naproti.

No… má to něco do sebe.. stárnout 🙂

Zlata (31 😀 )