Děkuju, drazí… MUŽI!

“Mějte krásný zbytek dne a ruku líbám” Takhle se se mnou loučil moc sympatický starý pán, když jsem včera vystupovala z autobusu. Seděl vedle mě při cestě z Prahy a už jeho oblečení, mluva a vyzařování bylo zpřítomňující, tím, jak to bylo nezvyklé a jiné. Když jsme během cesty prohodili pár slov, začala jsem u sebe vnímat, jak se zvyšuje moje vděčnost.

Moje vděčnost vůči mužům.

Najednou jsem viděla všechny muže v mém okolí, a který fakt obdivuju a jsem šťastná, že je znám. To, jakým způsobem žijí a to, jak pozitivně ovlivňují životy lidí kolem, mě prostě nenechává v klidu 🙂

Věřím, že jim to říkám často, ale pro jistotu… děkuju:

Jasně, že následující odstavce musí začít mým taťkou. On je pro mě inspirace v tolika ohledech, ale 2 věci považuju za naprosto stěžejní. Možná už z článku Co závidím svým rodičům budete vědět, že na mym taťkovi obdivuju to, jak umí mluvit s lidma. Prostě ať je to kdo je to, prodavač, zedník, doktor, právník, pojišťovák nebo policajt…. nastražím uši a musím celý rozhovor vyslechnout. Tak nenucený, nevtíravý, přirozený a příjemný povídání s lidma… to on prostě umí. Je vtipnej, pozornej, projevuje zájem a jak je nápomocnej? Jak umí pochválit? Miluju, když mi řekne, že mi to sluší.. tím svým jedinečným způsobem, který umí jen on.

A pak… jak se umí postarat. Chlap, který se postará a věci zařídí.. tak tohle je taky jeho parketa. Prostě vidí problém, něco nefunguje, je rozbitý, na vyhození, jde a udělá to. Nečeká. Fakt tohle miluju. Je nej. Děkuju vesmíru, že ho mám! (A jestli si myslíte, že mi i slza ukápla, když tohle píšu, tak ano, právě mě lochtá v koutku oka…).


Nesmím zapomenout na svýho bráchu, to je asi taky jasný. Hodně toho podědil po taťkovi, někdy mi přijde jak přes kopírák, takže má jisté výhody 😀 Ale co mě on nejvíc učí a v čem mě inspiruje je to, jak skvěle vaří. I když byste podle obsahu lednice řekli, že není co uvařit, tak on udělá největší dobrotu. Na tohle je skvělej. A že vám udělá epesní dort k narozkám??! Potřebuje tohle komentář? :)))


Tommy.. můj partner. Tommyho zbožňuju pro několik věcí, samozřejmě jsem zaujatá 😀 (jsem s nim ve vztahu a miluju ho, že jo) a dneska se s váma podělím o jednu z nich.

Je skvělej kouč a mentor a děsně mě tim štve. Jako říkala jsm si, hm kouč, no a co jako, je mu 25 (dobře, skoro 26 *), co ten ví, umí?? (Ale tak pardon drahý, jsi nejlepší, říkám ti to čím dál častejc, jak tě poslouchám… a víš to). Zabývá se tématem partnerských vztahů a obchodních dovedností. Pokládá naprosto trefný otázky a je totálně přímočarej. Řekla bych, že je vostrej a  říká věci tak, jak jsou. A pamatuje si všechno, co jste řekli. To je pekelně nebezpečný. Už jsme nějakou dobu spolu a zažila jsem ho v akci nesčetněkrát. Myslím, že má pro koučování určitej talent a zároveň se v tématu vztahů a obchodu (dobrá kombinace, co říkáte?) tak vzdělává a praktikuje to v praxi, že jeho koučování má velký přesah a dopad na život svých klientů. No.. když se tak poslouchám, mohla bych pokračovat ještě dlouho, tak zase příště 😀 Jo a dlouhodobě řešíte partnerský vztah, tak k němu jděte pouze pokud s touto oblastí opravdu chcete něco udělat. Protože s Tommym má práce výsledky… někdy to trochu bolí a je to nepříjemný, ale stojí to za to.


Michal Evžen Wilfling můj nejlepší kamarád z Anglie, kterýho jsem teď dlouho neviděla (Míšo napravíme to?). Od něj se učím disciplínu. Konkrétně ten “typ dispciplíny, kterej vás dovede ke svobodě”. Při jednom z našich rozhovorů tuhle větu použil a mě zní často v uších. Mám tendenci už nic víc nepsat a nechat ji na vás působit 😀 Ale… jsem ženská, takže pokračuju. Michal fakt maká a vnímá výmluvy své i druhých lidí, které používají, aby se nemuseli zlepšovat pro svůj úspěch a růst – což znamená, aby se nemuseli měnit 🙂 a za tohle mu mooc děkuju.


Už 5 let mě konstantně inspiruje a oči otevírá samozřejmě Kalman Horvát, o něm básním pořád, takže už víte.., Sebastian James se svojí Radikální upřímností, Lukáš Otys, můj bývalý spolužák z gymplu, který nyní politikaří a před pár dny vydal svou knížku Kuchařka stylu moderního muže, a která pojednává o gentlemanství. A jak Lukáše znám, tak to, co hlásá, taky žije. Brzy s ním uvidíte rozhovor, který připravujeme. A kolegové v práci v Ideálním nájemci… jakoo :))) co si budem, jsou boží. Každej svůj. A každej s jinym talentem.

Jsou to správní chlapi. Všichni. Jsem šťastná, že jsou nějakým způsobem v mým životě. A když se v tramvaji nebo obchodě rozhlédnu kolem sebe vidím těch správných mužů hodně. Nápomocní, fér, fajn.

Děkuju vám…  Zlata