PROČ?! Prostě proto. Tečka.

Jak začít tenhle článek. Přijde mi, že ať se snažím, jak se snažím, moc mi to nejde… Chci psát články a chci v tom být dobrá, ale buď jsem nějak zaseknutá, nebo nemám talent. I když by to s talentem byla určitá výhoda, tak bez něj to nemusí být zase tak velká překážka, kterou bych přece nezvládla. Člověk musí být ochoten občas podstoupit pár neúspěchů, aby se naučil, co a jak udělat příště líp. Je jasné, že každý článek piluje mojí dovednost napsat další. Lepší. Povedenější. Čtivější. Tak PROČ bych se nechala odradit hned u první věty??! Že okamžitě nevím, jak bych svoje téma uvedla?? To přece neznamená, že mám hned končit a zlobit se na sebe, že neumím psát články….!!!

Tenhle úvod je docela použitelný, protože mi krásně uvedl to, o čem chci psát. A to je otázka proč, otázka zdůvodnění za každým naším rozhodnutím. Proč jsem se nenechala odradit u prvního řádku? Proč píšu dál? Můj důvod jste si už v úvodu přečetli a možná vám připadal hloupý nebo pomatený, nebo naopak logický nebo doplňte sami :))) . A proto o tom píšu.

Naše důvody nemusí všichni chápat, ne všem budou připadat dostatečné nebo vhodné. Na otázku proč si máme odpovídat především my sami a v první řadě NÁM samotným musí dávat naše odpověď smysl.

Já se často sama sebe ptám PROČ – hlavně když mám negativní pocity – protože pak to pochopím a většinou se mi okamžitě uleví nebo najdu řešení.

Ale když se mě někdo jiný zeptá PROČ – jsem opatrná. Vím, že když můj důvod nepochopí, bude mě akorát nahlodávat tím, že ho bude znevažovat. Moje odpověď adresovaná druhým lidem na otázku proč je … PROSTĚ PROTO. Tečka. Žádné vysvětlování, žádné zdůvodňování, žádné pochybnosti.

Sami vycítíte, kdy odpovíte a o své proč se podělíte a kdy je to naprosto zbytečné :)))

Krásný nový svěží červen! Užívejte! Zlata