Lidé se podceňují a podnikatelé přeceňují.

Včera jsem byla s mojí ségrou Dandy natáčet videa s Kalmanem Horvátem na jeho kouzelnou matematiku pravou mozkovou hemisférou, tedy Matemagiku . Myslela jsem, že natočím videa a maximálně si odnesu nějaké lepší matematické základy. Odnesla jsem si ale mnohem víc….

Na Kalmana jsem už jednou odkazovala a dneska to udělám znova. Je to člověk, který mě neuvěřitelně inspiruje. Jednak jeho pojetí talentů a přístupu k jedinečnosti… to jsem si zase něco uvědomila, když jsem si četla jeho rozšířenou verzi PDFka pro absolventy testu jedinečnosti, kde píše o trapném paradoxu:

Jako lidi a jednotlivci často podceňujeme své kvality a přehlížíme svou jedinečnost. Jsem si jistý, že se většinou mýlíme. Jsme lepší než si myslíme. Svou jedinečnost si jako jedinec určuji já sám, neurčuje jí nikdo jiný.

Jako podnikatelé, firmy, instituce a týmy často nadhodnocujeme své kvality. S hrdostí přísaháme na svou firemní jedinečnost. I zde se většinou pleteme. Jsme horší než si myslíme. Naši jedinečnost nám musí odsouhlasit klienti, partneři, investoři.”

S těmito 2 odstavci ke mně přišlo potvrzení… pro moje vlastní podnikání a pro mojí cestu, že každý sám za sebe ví nejlíp, kdo je, co potřebuje a jak má žít a že to mám respektovat, protože nevím víc o životě druhého, než ví on sám. Opravdu nemusíme poslouchat překřikující se hlasy všech možných učení, přístupů, vzdělávacích institucí nebo firem a podnikatelů, kteří pracují s lidským talentem a seberozvojem. Spoustu z nich zpívá tu stejnou nadhodnocenou písničku o tom, jak oni ví víc, jak oni vám pomohou a jak právě JE potřebujete k tomu, abyste mohli žít šťastně až do smrti. 

Podobnou lekci jsem už jednou dostala. Bylo to na koučovacím výcviku, kdy nás naše učitelka Magdalena Vokáčová vedla k tomu, abychom se po skončení koučováních sezení klienta zeptali, nakolik právě naše koučování pomohlo při řešení jeho tématu. Což znamená, že si máme uvědomit, že NEJEN NAŠE koučování přineslo úspěch, ale že klient zároveň mohl dělat i jiné techniky nebo měnil svoje návyky.. Tohle poznání mě obrovsky osvobodilo, abych nikdy nebyla závislá na tom, že jsem NĚKOMU změnila ŽIVOT. Tuhle zodpovědnost si nese každý sám :)) a to je moc dobře! A vlastně proto i děkuju Kalmanovi za trapný paradox, protože jako lidi se máme víc pochválit a víc si věřit, naopak jako podnikatelé a firmy se máme ptát víc po zpětné vazbě a mít vždy zdravou míru pokory, nedělat ze sebe bohy.

Druhá lekce z včerejšího natáčení s Kalmanem byla taky moc přínosná. Natočilo se 20 videí za 2,5 hodiny. Během toho jsme měli 2 přestávky. Jednu cca 5 minut a druhou cca 15. Při té druhé přestávce říkám Kalmanovi, jak ho obdivuju, jak jede, začne bez zbytečné omáčky, přejde rovnou k věci, vysvětlí co je třeba, pak řekne konec a začne hned další. Takový fofr jsem nečekala. Ale bylo to nejvíc příjemné. Kalman mi řekl, že i naše tělo funguje PŘESNĚ… když onemocníme, přesně ví, jakému orgánu kolik jakých látek poslat. Tak to mě dostalo, tehle příměr. Častokrát slyším milionkrát skloňované  – dělat věci podle toho, jak je CÍTÍME… což znamená, že můžeme různě měnit termíny, časy, lidi, přístupy, dohody a pod. Ale opravduuu???

Když o tom tak přemýšlím, tak je třeba rozhodnout, kdy je to opravdu TŘEBA (změnit původní plán) a kdy je to jen VÝMLUVA. Kalman mi říkal, že rád pracuje s lidmi z korporátu, že umí doržovat termíny a dohody. A i když jsem v korporátu nikdy nepracovala, vnímám to stejně. Ano, život je o plynutí a o flow, nemáme lpět a držet se nefunkčních pravidel. Ale své místo mají i termíny a dohody… 

Krásný den všem :))

Zlata